Verze z 21. 2. 2012, 22:24 editovat ChuispastonBot (diskuse \| příspěvky) 27 199 editací m r2.7.1) (Robot: Upravuji uk:Сон-трава ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 2. 2012, 15:54 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Odstranění linku na rozcestník PR s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Přírodní rezervace; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Vyskytuje se ve [[Střední Evropa\|Střední]] a [[Východní Evropa\|Východní Evropě]], v [[Pobaltí]] i na jihu [[Skandinávie]]. Rozšířen je i na severozápadě [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Tomuto [[termofytikum\|termofytu]] a [[xerofyty\|xerofytu]] nejlépe vyhovují slunné travnaté stráně, skalní louky a [[step]]i, skalky s [[pískovec\|pískovcovým]] [[podloží]]m, skalní štěrbiny a okraje i mýtiny řídkých prosluněných lesů. Osídluje dobře propustné [[humus\|humózní]] půdy bohaté na živiny. V [[Česko\|České republice]] je nejčastěji k nalezení v českém [[termofytikum\|termofytiku]] v severozápadních [[Čechy\|Čechách]] v [[CHKO]] [[České středohoří]] ([[NPP]] [[Boreč (České středohoří)\|Borečský vrch]], [[Přírodní rezervace\|PR]] [[Holý vrch (národní přírodní památka)\|Holý vrch]], [[Tobiášův vrch (přírodní památka)\|Tobiášův vrch]], [[Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice)\|Hradiště]]), v [[Doupovské hory\|Doupovských horách ]] ([[Vojenský újezd Hradiště\|VVP Hradiště]]) a v okolí [[Mimoň\|Mimoně]] ([[Hradčanské stěny]]). Vyskytuje se ve společenstvu [[svaz (fytocenologie)\|svazu]] ''Koelerio-Phleion phleoidis''. České rostliny tvoří západní hranici evropské populace.<ref name = botany> {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Krása \| jméno = Petr \| titul = BOTANY.cz: Pulsatilla patens \| url = http://botany.cz/cs/pulsatilla-patens/ \| datum aktualizace = 19.07.2007 \| datum přístupu = 06.06.2011 \| vydavatel = BOTANY.cz \| jazyk = cs}} </ref><ref name = botany.natur> {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Krejčová \| jméno = Nikol \| titul = Mezidruhová hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens \| url = http://botany.natur.cuni.cz/koukol/BP_2011/Krejcova_2011.pdf \| datum aktualizace = 08.05.2011 \| datum přístupu = 06.06.2011 \| vydavatel = Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze \| jazyk = cs}} </ref><ref name = biomonitoring>{{Citace elektronické monografie \|titul = Bio Monitoring: Koniklec otevřen \| url = http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=56 \| datum aktualizace = 2007 \| datum přístupu = 06.06.2011 \| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 4 \| jazyk = cs}} </ref> == Popis == Ze silného, vystoupavého vícehlavého [[oddenek\|oddenku]] již v březnu raší přímý [[trichom \|huňatý]] [[stvol]] vysoký až 15 cm. Na jeho vrcholu v [[přeslen]]u vyrůstají tři [[listen]]y, vytvořené 14 až 20 úkrojky o šíři asi 1 mm, z kterých vyrůstá na [[stopka\|stopce]] jediný květ. Po jeho rozkvětu se teprve počnou vyvíjet [[list]]y, ty dorostou do plné velikosti až s uzráním semen. Z přízemní [[listová růžice\|růžice]] vyrůstá do 5 listů které jsou v mládí chlupaté a později lysé. Spodní listy, široké 5 až 12 mm, jsou děleny do 17 až 30 laloků. Ostatní listy s dlouhými odstálými [[řapík]]y mají trojsečnou nebo trojčetnou [[čepel listová\|čepel]] stejně širokou jako dlouhou. [[Lístek\|Lístky]] složených čepelí jsou přisedlé, dlanitodílné nebo dlanitosečné, bývají dlouhé okolo 8 mm a jsou rozděleny od 15 do 30 úkrojků širokých asi 7 mm. Stopka květu až do doby dozrání [[plod (botanika)\|plodů]] stále přirůstá směrem vzhůru, takže [[stonek]] s květem dosahuje výšky i 40 cm. Tím se listeny, které byly původně v horní části stonku, při odkvětu nacházejí v jeho spodní části. Přes zimu listy usychají. Koniklec otevřený je [[diploid]]ní druh, 2n=16. V dubnu nebo květnu počínají květy koniklece otevřeného rozkvétat, za slunečného počasí jsou otevřené a za soumraku nebo deště se uzavírají a sklápějí. [[Oboupohlavnost\|Oboupohlavné]] květy mají průměrně 6 podlouhlých nesrostlých [[kalich (botanika)\|kališních plátků]] dlouhých 24 až 36 mm a širokých 8 až 12 mm, na vrcholu zakončených tupě nebo špičatě. Rozevřený květ mívá v průměru od 5,5 do 8,5 cm a jeho barva je modro fialová nebo zřídka růžová či bílá. Ve květu je 100 a více ve spirále uspořádaných [[tyčinka (botanika)\|tyčinek]] se zářivě žlutými [[prašník]]y okolo nižších [[pestík]]ů s fialovými [[blizna]]mi. Krajní [[patyčinka\|patyčinky]] jsou zdrojem [[nektar]]u. Tyčinky mívají jen třetinovou délku [[okvětní lístek\|okvětních lístků]]. Květy jsou [[samoopylení\|protogynické]], 2 až 3 mm dlouhé blizny jsou schopné [[opylení]] o několik dnů dřív než je zralý pyl v prašnících, tím se zmenšuje pravděpodobnost [[samoopylení]], kvetou asi 2 týdny. Plody jsou [[nažka\|nažky]] s [[chmýr]]ovitým přívěškem dlouhým 3 až 4,5 cm. Řádek 48: === Reference === <references /> === Externí odkazy === Řádek 55: {{Portály\|Rostliny}} [[Kategorie:Pryskyřníkovité]]

Koniklec otevřený: Porovnání verzí