Koordinační vazba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardní hlavička - wikistyl |
m Robot opravil přesměrování na Ko - Změněn(y) odkaz(y) na kov; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Teorie „dativní kovalentní“ vazby ==
Tato teorie předpokládala, že [[ligand]]y dodávají [[centrální atom|centrálnímu atomu]] elektronové páry do prázdných [[orbital]]ů, čímž mu umožní dosažení stabilní elektronové konfigurace následujícího vzácného plynu. To ovšem nutně vedlo k závěru, že každý centrální atom naváže konstantní počet [[ligand]]ů (bude mít stále stejné koordinační číslo, tzv. efektivní atomové číslo). V mnoha případech běžných [[
== Teorie valenčních vazeb ==
Ideu dativní kovalentní vazby rozšířil L. [[Pauling]] o účast hybridizovaných atomových [[orbital]]ů a o stereochemické důsledky hybridizace v teorii valenčních vazeb (VB, valence bond theory, 1933). Tato teorie vysvětlovala prakticky vše, co bylo v té době známo o [[komplexní sloučenina|komplexech]]. Podle teorie VB si lze vznik koordinační vazby představit jako sled následujících událostí:
* z atomu [[kov]]u vzniká odštěpením [[elektron]]ů [[kation]]
* kation [[hybridizace orbitalů|hybridizuje]] ty atomové orbitaly, které vedou k ekvivalentním hybridním [[obital]]ům orientovaným směrem k ligandům
* je-li to nutné, dojde k přesunu elektronů kationtu a tím k uvolnění nezbytného počtu hybridních orbitalů
* prázdné hybridní orbitaly se překryjí s orbitaly ligandu obsahujícími volný elektronový pár za vzniku s-vazby
<br />Obvyklé typy hybridizací atomových orbitalů a odpovídající prostorová uspořádání uvádí tabulka na stránce o [[hybridizace atomových orbitalů|hybridizaci]].
Existují dvě možnosti postupného zaplňování orbitalů. V prvém případě zůstávají nespárované elektrony centrálního atomu na svých místech - v ''(n-1)''d-[[orbital]]ech a vazebné elektronové páry poskytnuté ligandovými atomy obsazují prázdné orbitaly ''n''s, ''n''p, popřípadě i ''n''d, tedy někdy i takové, kde se za normálních okolností nenalézají žádné elektrony centrálního atomu. Takovému komplexu se říká „vně orbitalní“. Další možností, jak mohou přistoupivší atomy zaplňovat orbitaly centrálního atomu, je vstup do ''(n-1)''d-orbitalů, uvolněných po spárování nepárových elektronů iontu [[centrální atom|centrálního atomu]]. Takovýmto komplexům se říká „vnitřně orbitalní“. Vazebné elektronové páry ligandů se, tvoříce koordinační vazby, nedostanou do tak vysokých slupek jako v případě vně orbitalního [[komplexní sloučenina|komplexu]]. Vnitřně orbitalní komplexy tak mohou nést maximálně 1 nepárový [[elektron]], který je vytlačen přistupujícími elektronovými páry [[ligand]]u do jednoho z ''n''d-orbitalů.
| |||