Hybridní vzducholoď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Kg - Změněn(y) odkaz(y) na kilogram; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Hybridní vzducholoď''' je [[letadlo]] kombinující v sobě prvky [[vzducholoď|vzducholodě]] a [[letoun|letounu]]u. Zařízení využívá nejčastěji odlehčení [[hélium|héliem]] a tvar uzpůsobený pro dynamický [[vztlak]]. Hybridní vzducholoď ale zůstává těžší než [[vzduch]]. Toto zařízení by teoreticky mělo mít proti klasickému letadlu některé výhody. Mělo by například vyžadovat kratší [[přistávací dráha|přistávací dráhu]], která by ani nemusela být nijak zvlášť upravena, či by měl přistávat a vzlétat kolmo k zemi.
 
== Firmy a jejich koncepty ==
V současnosti vyvíjí tyto prostředky například firma [[Lockheed Martin]] na objednávku od [[vláda|vlády]] [[Spojené státy|USA]], firma Solarship či firma Aeros. Zařízení firmy Lockheed Martin by mělo být schopno vydržet ve vzduchu až tři týdny a vzlétávat i přistávat za pomocí [[vznášedlo]]vých (vrtulových) podvozků. Verze od firmy Solarship využívá k získávání [[energie]] i [[fotovoltaický článek|fotovoltaické články]] a její podvozek má [[kolo|kola]]. Verze od Aerosu by měla být schopná přistávat [[kolmost|kolmo]] k zemi díky systému, v kterém se hélium [[stlačitelnost|stlačí]] do malého [[objem|objemu]]u a vysáté komory naplní vzduchem. Vzlet by měl využívat tohoto systému v opačném provedení. Firma Aeros své řešení nazývá Cargo Airship.
 
== Historie ==
Koncept hybridní vzducholodi není ve světě [[letectví]] žádnou novinkou, dříve však byla jejich realizace a zařazení do běžného provozu prakticky nedosažitelná. Většinou se vznikly jen [[patent]]y či ojedinělé samostatné [[model]]y.
 
Roku [[1869]] poprvé vzlétl asi nejstarší pokusný model hybridní vzducholodi [[Avitor Hermes]], zkonstruovaný [[Frederick Marriott|Frederickem Marriotem]]. Měl [[vodík]]ový balón [[vřetono]]vitého tvaru, křídla tvaru [[delta|delty]] a ocasní plochy. Byl 11 [[metr]]ů dlouhý a měl hmotnost 38 [[kilogram|kg]]. POhon zajišťoval [[parní stroj]] na [[alkohol]] o [[výkon]]u 750 W. Zařízení bylo úspěšné a u přihlížejících vzbudilo nadšení. Vynálezce ale nedokázal sehnat žádného štědrého [[sponzor]]a a tak jeho koncept i hybridní vzducholodě obecně upadly do zapomnění.
 
Roku [[1905]] prováděl [[Alberto Santos-Dumont]] pokus, při kterém připoutal [[letadlo 14]] k vřetenovitému balónu, ovšem ve výsledku fungoval letoun 14-bis lépe bez vzducholodi. Na pokus se zapomnělo a tak nikterak neovlivnil [[letecký průmysl]].
Řádek 32:
[[Kategorie:Letadla]]
[[Kategorie:Vzducholodě]]
 
 
[[en:Hybrid airship]]