Řády, vyznamenání a medaile Česka: Porovnání verzí

m
(→‎Historie: {{Wikifikovat|část}})
m (→‎Historie: typo)
== Historie ==
{{Wikifikovat|část}}
Nová česká státní vyznamenání přirozeně navazují na bývalá československá vyznamenání, která prošla specifickým vývojem. Není obecně známo, že vlastně až do druhé světové války ani československá veřejnost, ani státní orgány necítily potřebu státních vyznamenání. Bylo to dáno reakcí na přemíru bývalých [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherských]] řádů a dekorací, které [[Revoluční Národnínárodní shromáždění]] 10. prosince 1918 zákonem čís. 61 spolu se šlechtickými tituly zrušilo. V dobové porevoluční euforii se tehdy zapomnělo na československé legionáře, pro něž politické a vojenské vedení zahraničního odboje založilo v roce 1918 několik vyznamenání za statečnost a za zásluhy. Toto nedopatření napravil až zákon čís. 243/1920 Sb. z 10. února 1920, který tyto dekorace (včetně spojeneckých) umožnil nosit. Mezinárodní diplomatická etika spolu s potřebou vzájemného oceňování hlav států, členů diplomatického sboru a osobností vyvolala nezbytnost založení reprezentačního československého řádu, jímž se stal vládním nařízením čís. 362/1922 ze dne 7. prosince 1922 Československý řád Bílého lva . Šlo o exkluzivní řád, dokonalý po výtvarné i odborně-technické stránce, který československou republiku důstojně reprezentoval po celých sedmdesát let. Podle svého statutu byl však určen jen pro občany cizích států.
 
V období druhé světové války vznikla na základě vládního nařízení čís.170 ze dne 19. června 1936 řada československých vojenských vyznamenání, které doplnily v poválečné době další řády a medaile. V letech 1948 až 1968 pak totalitní vedení státu přebudovalo celý systém státních vyznamenání a navíc vznikala nejrůznější resortní vyznamenání, takže nejenom obludně narůstal počet odměňovaných jednotlivců, kolektivů a institucí, ale i počet druhů vyznamenání, ve kterých se jen málokdo dokázal orientovat. Tato inflace „metálů“ zapříčinila v očích veřejnosti naprostý pokles vážnosti a významu státních vyznamenání. Proto se celkem logicky po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 vážně uvažovalo, zda má vůbec smysl zakládat nějaká nová demokratická vyznamenání. Nakonec však mezi poslanci Federálního shromáždění ČSFR, Kanceláří prezidenta republiky a odborníky převládl názor, že státní oceňování občanských a vojenských zásluh je jedním z tradičních projevů kulturní vyspělosti státu. Navíc většina zemí světa vyznamenání má, proto není důvod, aby náš stát na jejich obnovení v náležitém klasickém pojetí rezignoval.