Instituce: Porovnání verzí

V jiných [[Věda|vědách]] a v běžné [[řeč]]i se institucemi často míní také [[organizace]], to jest více méně trvalé a [[účel]]ové společenské útvary s jasnou hranicí, členstvím, vnitřní dělbou [[činnost]]í a tak dále. V sociologii se ovšem obojí většinou odlišuje: „Instituce je způsob, jak lidé v dané kultuře dělají nějakou věc, organizace je způsob, jak při tom svoji činnost koordinují. Bankovnictví je instituce, banka je organizace.“<ref>Jandourek, ''Sociologický slovník'', str. 108.</ref>

 

Na instituce lze nahlížet nejméně z dvojího hlediska. Z funkcionálního hlediska, charakteristického pro sociologii, lze zkoumat jejich funkci při uspořádávání a řízení [[společnost]]i. Německý sociolog [[Niklas Luhmann]] pokládá instituce za trvalá a více méně uzavřená uspořádání, nezbytná proto, že spontánní vznik dobrého uspořádání je krajně nepravděpodobný. Význam institucí je v tom, že udržují taková nepravděpodobná uspořádání, že se reprodukují a vyvíjejí. I v jiných ohledech se podle něho instituce podobají živým [[Buňka|buňkám]].