Pes hyenový: Porovnání verzí

'''Pes hyenovitý''', možno také '''hyenový''' (''Lycaon pictus'') je nápadně zbarvená [[psovití|psovitá]] [[šelmy|šelma]], obývající větší část subsaharské [[Afrika|Afriky]]. Žije ve smečkách majících složitou hierarchii. Jsou to velmi úspěšní lovci, schopní ve smečce ulovit několikanásobně větší kořist, než jsou sami.

 

 

Pes hyenovitý je rozšířen roztroušeně po celé východní a [[Jižní Afrika|Jižní Africe]]. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[savana|savany]] a [[polopoušť|polopouště]], ale také [[hora|hory]] až do výšky 3000 [[m]] n. m. Byli pozorování i na vrcholu [[Kilimandžáro|Kilimandžára]].

 

 

 

 

Stejně jako ostatní [[psovití]] je i pes hyenovitý vysoce společenské zvíře, které žije ve smečkách tvořených 6, někdy až 90 jedinci, z nichž se však zpravidla rozmnožuje pouze jeden dominantní pár. Ve smečkách se členové dorozumívají pomocí různých postojů, jako je olizování tlamy výše postaveným jedincům těmi podřízenými, ale také hlasových projevů. Zvláště komplikované a důležité jsou zdravící rituály, které se odehrávají před začátkem lovu a slouží k upevnění sociálních rolí ve smečce. Psi hyenoví jsou toulaví a při hledání kořisti urazí značné vzdálenosti; pouze v době, kdy jsou mláďata ještě malá, zůstávají delší dobu na jednom místě, v blízkosti nor. Po většinu dne psi hyenovití odpočívají ve stínu a čistí si srst, podobně jako kočky. Na lov se vydávají hlavně brzo ráno a večer nebo za měsíčných [[noc]]í.

 

Po setmění, když se odbydou zdravící rituály, vyráží smečka pátrat po kořisti. Živí se především velkými africkými kopytníky. Mohou jí být gazely, [[Impala|impaly]], [[pakůň žíhaný|pakoně]], buvolci, [[Prase bradavičnaté|prasata bradavičnatá]] i [[zebra|zebry]]. Jakmile psi spatří stádo, chvíli je zvolna následují, vybírají si vhodnou oběť a pak zahájí honičku. Mohou se od začátku soustředit jen na jednu oběť nebo sledovat více zvířat, z nichž si vyberou obvykle to nejslabší nebo nejpomalejší. Při vlastním lovu se však smečka, zřejmě na základě hlasových signálů, "domluví" a společně zaměří na jedno zvíře. Když zvíře dostihnou, snaží se do něj zakousnout. Menší kořist (gazela, impala) uchopí za krk a strhnou, větším (zebra, pakůň) se zakusují do zadních končetin a ocasu, aby je zastavili. Buďto se pokusí zvíře povalit, nebo mu ještě ve stoje roztrhnou břicho a hrdlo. Přitom jeden ze psů často drží kořist (hlavně zebru) za čenich, aby se nemohla bránit. Jakmile psi rozsápu břicho, na kořist se navalí celá smečka a všichni psi hned začnou žrát, často dříve, než je kořist zcela mrtvá. Na úlovku si pochutnávají všichni bez vzájemné nevraživosti. Ve chvíli, když je zvíře mrtvé, dospělí psi uvolní místo pro mláďata, aby se nasytila nejdřív. Opozdilcům často nasycení psi [[maso]] vyvrhnou.

 

Pro člověka, který lov pozoruje, působí trhání ještě živé kořisti velmi drasticky. Proto měl pes hyenovitý pověst kruté a nebezpečné šelmy, která nebyla dlouhou dobu vůbec chráněna. V současné době je pes hyenovitý v celé Africe přísně chráněn, jako [[Ohrožený druh|druh ohrožený vyhubením]]. Kromě lovu ho ohrožuje zejména nákaza [[psinka|psinky]], šířená toulavými [[Pes domácí|domácími psy]].

 

 

Samice rodí 2 až 16 mláďat (obvykle 7), doba březosti je 69 až 72 dny. Mláďata se rodí v noře opuštěné například [[hrabáč]]em nebo [[prase bradavičnaté|prasetem bradavičnatým]]. Často v ní bývá více samic. Mláďata po narození nevidí, ale ve dvou týdnech se jim otevřou [[oko|oči]] a brzy se vydávají ven z nory. Sají asi 3 [[Kalendářní měsíc|měsíce]] a již od 2 [[týden|týdnů]] se přikrmují natrávenou potravou, kterou jim členové smečky vyvrhnou. O mláďata se stará celá smečka a dokrmí i mláďata, která přišla o matku. V 6 [[Kalendářní měsíc|měsících]] se mladí psi začínají učit lovu a doprovázejí smečku.

 

 

<gallery>

</gallery>

 

 

* [[Šelmy]]