Europa (raketa): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m odstranění zbytečného prefixu u šablony (zdroj dat: Danny_B.); kosmetické úpravy
m styl, typo, kategorie
Řádek 18:
|Selhání=8
|Částečná selhání=
|První start=[[23. květen|23. května]] [[1966]] - {{malé|pouze první stupeň}}
|Poslední start=[[5. listopad]]u [[1971]]
 
Řádek 77:
|Palivo šestého stupně=
}}
'''Europa''' byla [[nosná raketa]], vyvíjená ve spolupráci několika západoevropských zemí. Vývoj probíhal pod záštitou multinárodního konsorcia ''European Launcher Development Organisation'' ([[ELDO]]). O vývoji rakety bylo rozhodnuto na konferenci konané na začátku roku [[1961]] ve [[Strasbourg]]u, kde se sešlo dvanáct Evropskýchevropských zemí k projednání [[Spojené království|Britskobritsko]]-[[Francie|Francouzskéhofrancouzského]] návrhu na společný vývoj nového kosmického nosiče. Jedinou neevropskou zemí byla [[Austrálie]], která byla přizvána výměnou za povolení využít její základnu [[Woomera Missile Range]].
 
Základem rakety, jejím prvním stupněm, měla být britská raketa [[Blue Streak]]. Tato raketa byla vyvíjena od roku 1955 a měla sloužit jako balistická raketa středního dosahu. Projekt byl roku 1960 zrušen, ale kvůli vývoji Europy byl opět obnoven. Blue Streak byl poháněn kapalným [[kyslík]]em a speciálním druhem [[petrolej]]e pro raketové motory, nazývaný [[RP-1]]. Druhý stupeň dodávala Francie. Poháněl jej [[asymetrický dimethylhydrazin]] [[Oxid dusičitý|tetraoxid dusíku N<sub>2</sub>O<sub>4</sub>]] a byl osazen čtyřmi motory Vexin A, které poháněly také francouzskou raketu [[Diamant (raketa)|Diamant]]. Třetí stupeň, zvaný Astris dodávalo [[západní Německo]]. Jako palivo sloužila směs [[hydrazin]]u a [[monomethylhydrazin]]u, nazývaná [[Aerozin-50]]. Jako okysličovadlo byl použit N<sub>2</sub>O<sub>4</sub>, stejně jako na druhém stupni. Verze Europa II byla vybavena ještě třetím stupněm na [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|tuhé pohonné látky]], který byl dodáván Francií. Na programu se účastnila i [[Itálie]], která dováladodávala aerodynamický kryt a, [[Belgie]] a [[Nizozemsko]] vyvíjely naváděcí systém.
 
Vývoj rakety byl naplánován na tří fází.
* '''První fáze''' [[Suborbitální kosmický let|Suborbitální]] zkoušky prvního stupně, tedy samotné rakety Blue Streak s naváděcím systémem a [[telemetrie|telemetrií]]. Tato fáze testů probíhala na Woomera Missile Range a jednalo se o jediné úspěšné lety programu.
* '''Druhá fáze''' Suborbitální lety s maketami vyšších stupňů. Makety měly být postupně nahrazovány funkčními stupni.
* '''Třetí fáze''' Orbitální lety a vstup do aktivní služby. Do této fáze program nedospěl a byl zrušen.
 
Program se potýkal s vážnými problémy, které způsobila nespolehlivost druhého a třetího stupně. Poslední start se uskutečnil z [[Guyanské kosmické centrum|Guyanského kosmického centra]] v roce 1971 a byl neúspěšný jako ostatní. Po tomto nezdaru od programu odstoupila Velká Británie a program byl zrušen. Francie se poté ujala vedoucí role v novém projektu evropské rakety [[Ariane]]. ''European Launcher Development Organisation'' byla v letech 1974—751974–75 sloučena s ''European Space Research Organisation'' a vznikla tak [[Evropská kosmická agentura|Evropská vesmírná agentura]].
 
== Tabulka letů ==
Řádek 199:
 
[[Kategorie:Nosné rakety]]
[[Kategorie:Kosmonautika Francie‎]]
[[Kategorie:Kosmonautika Velké Británie‎]]
[[Kategorie:Kosmonautika Německa‎]]
[[Kategorie:Kosmonautika Itálie‎]]
[[Kategorie:Nosné rakety]]
 
 
[[de:Europa (Rakete)]]