Jean Piaget: Porovnání verzí

Poté se přestěhoval ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] do Grange-aux-Belles, [[Francie]], kde učil na chlapecké škole vedené [[Alfréd Binet|Alfrédem Binetem]], tvůrcem tzv. binetova [[IQ test|testu inteligence]]. Při známkování několika takových inteligenčních testů si povšiml, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Piageta tolik nezajímal samotný fakt, že děti chybovaly, ale že malé děti stále činily stejný typ chyb, který starší děti a dospělí nedělali. Toto ho vedlo k vyslovení teorie, že dětské myšlení nebo kognitivní procesy jsou podstatně rozdílné od těch dospělých. Nakonec zvěřejnilzveřejnil souhrnnou teorii prohlašující, že jednotlivci procházejí několika stupni kvalitativně odlišných stadií kognitivního vývoje. V roce [[1921]], se Piaget vrátil do [[Švýcarsko|Švýcarska]] jako ředitel [[Rousseau Institut|Rousseauova institutu]] v [[Ženeva|Ženevě]].

# ''[[Sensorimotorické stádium]]'': od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávávajízískávají vědomí stálosti objektů)

Piaget viděl děti jako "malé filozofy", které nazýval "malinkými myšlenkovými pytlíky" a vědci stavícími své vlastní teorie poznání. Někteří lidé použili jeho názory, aby se mohli zaměřit na to, co děti nezvládnou. Piaget je ale použil k pochopení kognitvníhokognitivního růstu a vývoje dětí.

Tento proces však není úplně plynulý. Jakmile se prokáže, že nový stupěňstupeň organizace, poznání a chápání je účinný, je rychle uplatněn i v ostatních oblastech. To způsobuje prudký a radikální přechod z jednoho stádia do druhého. Čas strávený v novém stádiu je vyplněn vylepšováním tohoto nového kognitivního stupně. Když se znalosti získané v jednom stádiu studia a zkušeností vedou prudce a rapidně k novému, vyššímu stádiu pochopení, říkáme, že proběhl "'''gestalt'''".

Genetická epistemologie je podle svého tvůrce Jeana Piageta interdisciplinární vědou, nahrazující [[gnoseologie|gnoseologii]]. Genetickou psychologii pokládá za část realizace geneticko-epistemologického záměru. Genetická epistemologie má vlastně nahradit filozofickou teorii poznání. Je nutno ji chápat jako pokusný krok k procesu vydělování věd z filozofie. Tento krok má však dvě stránky. Na jedné straně je vyjádřením objektivní možnosti vytvořit vědeckou teorii poznání s oporou moderní logiky, metodologie a teorii vědy. Na druhé straně vytlačuje na periferii některé základní problémy výrazně filozofického charakteru, které se nutně při zkoumáníízkoumání poznání vždy znovu objevují jako jsou vztah poznání a skutečnosti.