Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 417 bajtů ,  před 7 lety
odkazy
{{Infobox jednoduchá položka|barva=lightgray|align=left|text=[[Soutěž o návrh]]}}
{{Infobox konec}}
'''Architektonická soutěž''' je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ [[soutěž]]e formovaný dlouhou [[Tradice|tradicí]]. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší [[Návrh|návrh]] (řešení) domu, jiné [[Stavba|stavby]] ([[most]], [[nábřeží]], [[park]]) nebo části [[Město|města]]. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná [[porota]] z nich vybírá nejlepší [[:Řešení|řešení]] pro daný úkol.
 
== Základní charakteristika ==
Architektonická [[Soutěž|soutěž]] je od [[Podstata|podstaty]] odlišná od ostatních typů [[Veřejná soutěž|veřejných soutěží]] nebo zadání:
* je zaměřena na [[Řešení|řešení]] (návrh)
 
* vyhodnocení je mezi [[Návrh|návrhynávrh]]y, nezávislé na osobách [[Tvůrci|tvůrců]] (nerozhoduje se o osobách, ale o řešeních)
* je zaměřena na [[Řešení|řešení]] (návrh)
* není při ní rozhodováno na základě minulých zásluh osob ale na základě aktuálního přístupu a [[Pohotovost|pohotovostipohotovost]]i
* vyhodnocení je mezi [[Návrh|návrhy]], nezávislé na osobách [[Tvůrci|tvůrců]] (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
* není při ní rozhodováno na základě minulých zásluh osob ale na základě aktuálního přístupu a [[Pohotovost|pohotovosti]]
* zabezpečení proti [[Manipulace|manipulaci]]
 
Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako např.: „tendr“ (výběrové řízení), nákup architektonických [[Studie|studií]], [[konkurs]], nabídkové řízení.
 
Architektonická soutěž (jako [[Princip|princip]] je známa již po staletí) těží z [[Touha|touhy]] mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] pak provází tento typ soutěžení přibližně posledních sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
 
Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] pak provází tento typ soutěžení přibližně posledních sto šedesát let. Ve [[Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[autor]]a veřejné stavby.
Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu, ve statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se ale většinou nepochybuje.
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele ([[Investor|investora]]), a nezávislých odborníků (architektů, [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
 
Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu, ve statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se ale většinou nepochybuje.
Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
 
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele ([[Investor|investorainvestor]]a), a nezávislých odborníků (architektů, [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout veřejný zájem. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet krásnou architekturu. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie (rozcestník)|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
 
Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů &ndash; [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]] v [[Praha|Praze]]. Příčinou překračování nákladů není soutěž sama, ale okolnosti a neexistující požadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné, tak zacílené na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho, jaký výsledek je hledán a jak jsou soutěže moderovány. V případě [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se zvýšené náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve „ztracená“ [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]]).
 
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout veřejný zájem. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet krásnou architekturu. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie (rozcestník)|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v harmonické skladbě.
 
Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů &ndash; [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]] v [[Praha|Praze]]. Příčinou překračování nákladů není soutěž sama, ale okolnosti a neexistující požadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné, tak zacílené na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho, jaký výsledek je hledán a jak jsou soutěže moderovány. V případě [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se zvýšené náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve „ztracená“ [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]]).
 
== Historie ==
[[Soubor:Karlskirche.jpg|200px|Karlskirche Víděň|right|thumb]]
Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku[[starověk]]u. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy ([[klasické Řecko]]).
 
První historicky dobře označené soutěže vznikly za úsvitu moderní, „kapitalistické“ a liberální společnosti ve [[:Florencie|Florencii]]: na dveře [[:Baptisterium San Giovanni|baptisteria]] (spíše sochařská) a na kopuli dómu [[:Santa Maria del Fiore|Santa Maria del Fiore]], ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce [[:Filippo Brunelleschi|Filippo Brunelleschi]] a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418). Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve [[Vídeň|Vídni]] sv. Karla Boromejského od [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda Fischera z Erlachu]] (1713).
Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy (klasické Řecko).
 
První historicky dobře označené soutěže vznikly za úsvitu moderní, „kapitalistické“ a liberální společnosti ve [[:Florencie|Florencii]]: na dveře [[:Baptisterium San Giovanni|baptisteria]] (spíše sochařská) a na kopuli dómu [[:Santa Maria del Fiore|Santa Maria del Fiore]], ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce [[:Filippo Brunelleschi|Filippo Brunelleschi]] a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418).
Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce. [[Pařížská opera]] nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci. V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v [[Brno|Brně]] (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory [[Vídeňská opera|vídeňské opery]] E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.
Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve [[Vídeň|Vídni]] sv. Karla Boromejského od [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda Fischera z Erlachu]] (1713)
Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce.
[[:Opéra National de Paris|Pařížská opera]] nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci.
V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže, kterou bychom však dle dnešních měřítek nepovažovali za soutěž vzornou. Josef Zítek byl vybrán, ze tří možných tvůrců autory [[Vídeňská opera|vídeňské opery]] E. van der Nüllem a A. Sicardsburgem.
 
== Zásadní vlastnosti architektonických soutěží ==
 
 
* Rovnost šancí
* Naděje k získání zakázky [[:Projektová dokumentace|projektové dokumentace]] v návaznosti na nejlepším řešení a vítězství v soutěži
* [[Pokrok|Pokročilé]] nástroje vyhodnocení
* Naděje pro začínající nebo teritoriálně příchozí architekty
* Důsledná a důmyslně hájená anonymita, která podporuje svobodu rozhodování
* Ceny, jako ověřený motivační prvek
* Zaručený [[Respekt|respekt]] k autorství a [[:Autorské právo|autorským právům]]
* Účinné nástroje proti manipulacím
* Dlouhá tradice stále zlepšující způsoby
== Právní rámec ==
[[Soubor:Wtc arial march2001.jpg|200px|Minoru Yamasaki WTC NY|right|thumb]]
Právní meze pro pořádání architektonických soutěží poskytují v [[Česko|ČRČesku]] jak [[Pozitivní právo|psané právní normy]]: Soutěžní řád [[Česká komora architektů|České komory architektů]] (ČKA), jež v detailu jako podzákonná norma vymezují podrobné podmínky soutěží, tak zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., který v části čtvrté, § 102 - § 109 upravuje způsoby, jakými může být případným vítězům architektonické soutěže zadána [[Veřejná zakázka|veřejná zakázka]] na projekční dílo. Chod soutěží upravují i nepsané způsoby (ustálená pravidla) sdílené tradičně a mezinárodně.
 
Pro vypsání řádné architektonické soutěže je nutno dbát ustanovení Soutěžního řádu [[Česká komora architektů|ČKA]], který je podzákonnou a neprávní normou závaznou (jen) pro vymezený okruh osob (autorizované osoby, ze kterých se ovšem může rekrutovat rozhodná část skupiny soutěžících). Respekt k řádu nezbytný, aby soutěž byla shledána regulérní a legální. [[Česká komora architektů]] je k vydání takového předpisu pověřena [[Zákon (právo)|zákonem]], stejně jako k ověření regulérnosti.
Právní meze pro pořádání architektonických soutěží poskytují v [[Česko|ČR]] jak [[Pozitivní právo|psané právní normy]]: Soutěžní řád [[Česká komora architektů|České komory architektů]] (ČKA), jež v detailu jako podzákonná norma vymezují podrobné podmínky soutěží, tak zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., který v části čtvrté, § 102 - § 109 upravuje způsoby, jakými může být případným vítězům architektonické soutěže zadána [[Veřejná zakázka|veřejná zakázka]] na projekční dílo. Chod soutěží upravují i nepsané způsoby (ustálená pravidla) sdílené tradičně a mezinárodně.
 
Aby byly splněny podmínky vypsání regulerní [[Veřejná soutěž|veřejné soutěže]] je nutné dbát [[Právní řád České republiky|právního řádu]] jako ústrojného celku. Zejména v případě soutěže projektové při které se počítá s následným zadáním [[Veřejné zakázky|veřejné zakázky]] je na místě bedlivá pozornost jak zákonu tak i soutěžnímu řádu [[Česká komora architektů|ČKA]].
Pro vypsání řádné architektonické soutěže je nutno dbát ustanovení Soutěžního řádu [[Česká komora architektů|ČKA]], který je podzákonnou normou závaznou (jen) pro vymezený okruh osob (autorizované osoby, ze kterých se ovšem může rekrutovat rozhodná část skupiny soutěžících. Respekt k řádu nezbytný, aby soutěž byla shledána regulérní a legální. [[Česká komora architektů]] je k vydání takového předpisu pověřena [[Zákon (právo)|zákonem]], stejně jako k ověření regulérnosti.
Aby byly splněny podmínky vypsání regulerní [[Veřejná soutěž|veřejné soutěže]] je nutné dbát [[Právní řád České republiky|právního řádu]] jako ústrojného celku. Zejména v případě soutěže projektové při které se počítá s následným zadáním [[Veřejné zakázky|veřejné zakázky]] je na místě bedlivá pozornost jak zákonu tak i soutěžnímu řádu [[Česká komora architektů|ČKA]].
V mezinárodním kontextu je znám vzorový soutěžní řád [[Mezinárodní svaz architektů|UIA]], [[Mezinárodní organizace|mezinárodní organizace]] architektů, přidružené organizace [[:UNESCO|UNESCO]]. Tento řád je však jenom vzorem. Není multilaterálně platným [[Norma|normativem]]. Ve většině zemí [[Evropská unie|EU]] a v rozvinutých zemích platí téměř shodné právní předpisy upravující pořádání soutěží. Jejich užití je víceméně kompatibilní a mezinárodně dobře srozumitelné.
<br/>
Námitky proti průběhu soutěže jsou možné vylučně proti [[Procesní právo|procesnímu postupu]]. Námitka proti rozhodnutí [[In merito|in merito]] z povahy i [[Logika|logiky]] věci není možná. Proti rozhodnutím o věci samé namítat nelze.
Případné spory řeší primárně vypisovatel. Pochybení účastných osob, které jsou autorizovanými osobami (většinou porotci) jsou povolány řešit [[Orgán|orgány]] [[Česká komora architektů|ČKA]] případně [[ČKAIT]] které jsou povolány provádět disciplinární řízení. Dále připadají jako další rozhodci speciální rozhodci a v závažnějších případech a pokročilém stadiu soudy činné ve [[Správní soudnictví|správním soudnictví]], případně [[Soudní moc|obecné soudy]] v občanské řízení podle charakteru případného sporu.
 
V mezinárodním kontextu je znám vzorový soutěžní řád [[Mezinárodní svaz architektů|UIA]], [[Mezinárodní organizace|mezinárodní organizace]] architektů, přidružené organizace [[:UNESCO|UNESCO]]. Tento řád je však jenom vzorem. Není multilaterálně platným [[Norma|normativemnorma]]tivem. Ve většině zemí [[Evropská unie|EU]] a v rozvinutých zemích platí téměř shodné právní předpisy upravující pořádání soutěží. Jejich užití je víceméně kompatibilní a mezinárodně dobře srozumitelné.
== Typy a druhy soutěží ==
[[Soubor:Senned National Assembly for Wales.jpg|200px|Richard Rogers-Velšský parlament|right|thumb]]
 
Námitky proti průběhu soutěže jsou možné vylučně proti [[Procesní právo|procesnímu]] postupu]]. Námitka proti rozhodnutí [[In merito|in merito]] z povahy i [[Logika|logiky]] věci není možná. Proti rozhodnutím o věci samé namítat nelze.
V zásadně jsou rozpoznávány dva typy [[Soutěž|soutěží]]:
 
Případné spory řeší primárně vypisovatel. Pochybení účastných osob, které jsou autorizovanými osobami (většinou porotci) jsou povolány řešit [[Orgán|orgány]] [[Česká komora architektů|ČKA]], případně [[ČKAIT]], které jsou povolány provádět disciplinární řízení. Dále připadají jako další rozhodci speciální rozhodci a v závažnějších případech a pokročilém stadiu soudy činné ve [[Správní soudnictví|správním soudnictví]], případně [[Soudní moc|obecné soudy]] v občanské řízení podle charakteru případného sporu.
 
== Typy a druhy soutěží ==
[[Soubor:Senned National Assembly for Wales.jpg|200px|Richard Rogers-Velšský parlament|right|thumb]]
V zásadně jsou rozpoznávány dva typy [[Soutěž|soutěžísoutěž]]í:
* ideová
* projektová
U některých úkolů je vhodné využít soutěže dvoukolové spojené ve druhém kole s důkladným pohovorem s užším okruhem účastníků. V tomto případě nastává ztráta anonymity ale vyvažuje ji dobrá výhoda dialogu před početnou porotou a během trasparentního procesu.
 
Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho [[Autor|autoraautor]]a (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování [[Studie|studie]] či spíše celého [[Projektová dokumentace|projektového díla]]. Na výsledek takové [[Soutěž o návrh|soutěže]] by v ideálním případě mělo navázat [[Zadávací řízení|zadávací řízení]] dle již zmíněných §§ 102-109 ZVZ, resp. "jednací„jednací řízení bez uveřejnění"uveřejnění“ § 34 a násl. ZVZ.
 
Soutěže jsou také děleny na soutěže:
 
* [[Veřejný zájem|veřejné]] (otevřené)
* vyzvané
* kombinované
 
Postupem času se v souvislosti s transparencí a rovným přístupem od vyzvaných soutěží pomalu upouští. Ospravedlnitelné jsou výlučně u specifických úkolů, kde je nezbytná specifická [[Erudice|erudice]] (např. nemocnice) nebo zkušenost. Mají opodstatnění u malých úkolů s ohledem na místně usazené autory a znalost místních poměrů.
 
* soutěž studentská
* [[Městské lázně Brno Zábrdovice]], [[Bohuslav Fuchs]] 1929-32
 
Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů jak spravedlivě rozdělovat [[Veřejný statek|veřejné statky]] (veřejné zakázky) a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet "ducha„ducha spravedlivé soutěže"soutěže“ a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.
 
== Reference ==
Anonymní uživatel