Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 179 bajtů ,  před 7 lety
Navrat původní verze před editací 2.2.2012. Důkladné zdůvodnění v diskusi
Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům veřejných soutěží jako např.: „tendr“ (výběrové řízení), nákup architektonických [[Studie|studií]], [[konkurs]], nabídkové řízení.
 
Architektonická soutěž (jako [[Princip|princip]] je známa již po staletí) těží z [[Touha|touhy]] mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] pak provází tento typ soutěžení přibližně posledních sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
Architektonická soutěž je jako princip známa již dlouho &ndash; první zprávy o takovýchto soutěžích na vytvoření veřejných budov jsou známy už ze [[Starověk|starověku]]. Využívá touhy mnoha [[Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol, a ti tak získají velmi silnou motivaci pro svou práci. Obecně je architektonická soutěž chápána jako jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů, jak najít autora veřejné stavby. Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu, ve statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se ale většinou nepochybuje.
 
Architektonická soutěž je jako princip známa již dlouho &ndash; první zprávy o takovýchto soutěžích na vytvoření veřejných budov jsou známy už ze [[Starověk|starověku]]. Využívá touhy mnoha [[Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol, a ti tak získají velmi silnou motivaci pro svou práci. Obecně je architektonická soutěž chápána jako jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů, jak najít autora veřejné stavby. Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu, ve statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se ale většinou nepochybuje.
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele ([[Investor|investora]]), a nezávislých odborníků (architektů, [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).