Válka ve Vietnamu: Porovnání verzí

Právě díky vlivu médií a nátlaku veřejnosti však bylo ukončení války do jisté míry urychleno.{{chybí zdroj}} Velení americké armády se sice pokoušelo zatajovat informace o utrpení vlastních vojáků i civilistů{{chybí zdroj}}, vojenští činitelé však nebyli schopni uzavřít bojiště před nezávislými novináři. [[Marshall McLuhan]] např. o válce ve Vietnamu prohlásil: "Televize přenesla brutalitu války do pohodlí obývacího pokoje."

 

{{podrobně|Pentagon Papers}}

17. června 1967 ministr obrany [[Robert McNamara]] vytvořil tajnou 36člennou skupinu tvořenou jak vojáky tak akademickými historiky a analytiky a to za účelem popsat Vietnam od konce II. světové války do současnosti, zejména z pohledu války ve Vietnamu. Během půlroční snahy vzniklo cca 7000stranná kompilace předchozích vládních dokumentů i původních analýz, označená nálepkou „citlivé“. Do skupiny se v roce 1969 dostal i Daniel Ellsberg, kterému se během následujících měsíců podařilo většinu materiálů okopírovat a nakonec dosáhnul jejich zveřejnění v ''[[The New York Times|New York Times]]'' v roce [[1971]]. Američané se tak mohli dozvědět o záměrné eskalaci konfliktu ze strany jejich země, záměrného rozšíření války do [[Laos]]u a [[Kambodža|Kambodže]], ale hlavně, že jim všechny prezidentské administrativy mezi lety 1945–67 v kontextu vztahů mezi USA a Vietnamem v té či oné formě lhaly.

<!-- http://simple.wikipedia.org/wiki/File:F-4_Phantom_II_in_flying.jpg -->

 

 

== Ohlasy v umění ==