Filip Sattler: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
TynaF (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[ImageFile:ImmaculataBruntalDetail2ImmaculataBruntalDetail.jpg|thumb|Socha [[Immaculata|Immaculaty]] vpřed [[Bruntál]]e,kostelem 30.Nanebevzetí létaPanny [[18.Marie století]],v detailBruntále]]
 
'''Filip Sattler''' ([[20. duben|20. dubna]] [[1695]] – [[20. květen|20. května]] [[1738]]) byl pozdně [[baroko|barokní]] sochař, který byl činný především na [[okres Olomouc|Olomoucku]] v [[18. století]]. Narodil se jako sedmé a poslední dítě v rodině sochaře [[Klemens Sattler|Klemense Sattlera]] a [[Marie Koll von Ried]] ve městě [[Wens|Wensu]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. O osudech jeho pěti sester a jednoho bratra není nic známo.
Řádek 13:
 
== Dílo ==
[[Image:Kaple Boziho tela in Olomouc.jpg|thumb|left|Kaple Božího Těla v [[Olomouc]]i]]
Dílna Filipa Sattlera existovala relativně krátkou dobu (poč. 20. let až do jeho smrti v roce 1738), přesto byla její produkce poměrně bohatá a pole působnosti široké. Svá díla rozesel po celé [[Morava|Moravě]], jednalo se o zakázky jak kamenosochařské, tak řezbářské a významnou část zaujímaly také práce štukatérské, které jsou dnes bohužel spoře dochované. Modelace většiny Sattlerových figur vychází z reliéfního principu jednopohledovosti, bez nároků na plně plastickou, prostorovou modelaci soch. Charakteristické znaky jeho figur: těžká, hmotná, ale měkce modelovaná drapérie, fyziognomie hladkých, plných obličejů s výraznýma očima a nosem, mírně pootevřenými rty, či dekorativně ztvárněné prameny vlasů a vousů.
 
 
=== Prvotní tvorba ===
Řádek 22 ⟶ 21:
'''Figury andělů na oltáři svaté Pavlíny v kostele svatého Mořice'''- rok [[1719]]. Toto dílo je uváděné jako jeho první doložená práce. Vytvářel ji dle kresebných návrhů [[Václav Render|Václava Rendera]].
 
'''Sochařská výzdoba supraporty vstupního portálu někdejšího kapitulního domu č. 514 v České ulici'''- 20 léta [[18. století|18. stol]]. Původně byla umístěna na bývalém objektu kapituly v dnešní ulici 8. Květnakvětna v Olomouci. Dnes se nachází ve sbírkách olomouckého [[Vlastivědné muzeum v Olomouci|Vlastivědného muzea]]. Stavbu poškodil v roce [[1709]] požár proto byl postaven nový dům s barokním vstupním portálem se supraportou.
 
'''Výzdoba jezuitského chrámu Panny Marie Sněžné'''- kolem roku [[1720]]. Tady spolupracoval s Rendrem, Thomasbergerem a [[Jan Sturmer|Sturmerem]]. Byla to pro něj velká zkušenost, neboť jej obeznámila jak s poměry v cechu, tak především s uměleckým vkusem olomouckých objednavatelů.
 
=== Druhá pol.polovina 20. let 18. Století ===
 
=== Druhá pol. 20. let 18. Století ===
'''Kamenné sochy sv. Kateřiny a sv. Václava'''- [[Velký Týnec]], [[kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
Kamenne sochy [[Sv. Barbora|sv Barbory]] a [[Sv. Matouš-Vsisk|Sv. Matouše-Vsisk]], Kostel svatého Matouše
 
Kamenne'''Kamenné sochy [[Sv. Barbora|sv. Barbory]] a [[Svsv. Matouš-Vsisk|Svsv. Matouše]]'''- [[Vsisk]], Kostel svatého Matouše
'''Socha Immaculaty'''-Nachází se před farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále
 
'''Socha Immaculaty'''-Nachází nachází se před farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie v [[Bruntál|Bruntále]]
Pro výše uvedené sochy je společným znakem mohutnost tělesného objemu, šroubovitý postoj figur, těžké drapérie a z celkové mohutnosti vyplývá jistá neohrabanost postav.
 
Pro výše uvedené sochy je společným znakem mohutnost tělesného objemu, šroubovitý postoj figur, těžké drapérie a z celkové mohutnosti vyplývá jistá neohrabanost postav.
 
=== Konec 20. let a počátek 30. let ===
Toto období je ve znamení významných zakázek. V tomto období na něj má vliv italský štukatér působící na Moravě [[Baldasar Fontana]], který pracoval pro biskupa [[Karel Lichtenštejn|Karla Lichtenštejna]]. Pracuje s iluzivními účinky světla, což se na Moravě stalo novým principem tvorby. Sattler patřil k hlavním příznivcům jeho stylu tvorby.
 
'''Socha Merkura'''-Rok rok [[1727]]. Socha stojí ve vrcholu [[Merkurova kašna|Merkurovy kašny]] v Olomouci.
 
'''Výzdoba kaple Božího těla'''-Rok rok [[1728]]. Kaple se nachází v jezuitském univerzitním komplexu mezi novostavbou budovy školy a [[Konvikt|konviktem]]. Sochařská výzdoba kaple je provedena částečně ve štuku a částečně v pískovci. Je soustředěna na hlavní oltář, dva boční oltáře a výzdobu okenních výklenků. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy dvou křesťanských ctností- Lásky a Naděje. Ve vrcholu oltářního nástavce je umístěna sedící alegorická postava Víry, obklopena putty. Na výzdobě Sattler využívá poznatku od Fontany. Je to především v plastickém pojetí figur a zapojuje zde také působení světla. Sattlerův projev je však hmotnější a vyniká velkou lyričností a vroucností výrazu. Toto dílo je považováno za vrchol jeho tvorby.
 
'''Výzdoba Varhanní skříně'''-Rok [[1729]]. Umístěná je v kostele sv. Mořice v Olomouci. Monumentální stavba dřevěné skříně je vedena po celé stěně hudebního kůru. Vybudovaná je na zprohýbaném půdorysu. Pro sochařskou výzdobu varhan oslovil [[probošt]] [[F. Ř. Giannini]] sochaře Sattlera. Jedná se o dvě figury vzrostlých andělů stojících na koutových nástavcích architektury varhan. Sattler však výzdobu nedokončil neboť zemřel. Dokončení sochařské výzdoby a řezbářských detailů se ujal jeho tovaryš [[Jan Antonín Richter]].
 
'''Výzdoba Varhanní skříně'''-Rok rok [[1729]]. Umístěná je v kostele sv. Mořice v Olomouci. Monumentální stavba dřevěné skříně je vedena po celé stěně hudebního kůru. Vybudovaná je na zprohýbaném půdorysu. Pro sochařskou výzdobu varhan oslovil [[probošt]] [[F. Ř. Giannini]] sochaře Sattlera. Jedná se o dvě figury vzrostlých andělů stojících na koutových nástavcích architektury varhan. Sattler však výzdobu nedokončil neboť zemřel. Dokončení sochařské výzdoby a řezbářských detailů se ujal jeho tovaryš [[Jan Antonín Richter]].
[[File:Mercury Fountain.jpg|thumb|Merkurova kašna]]
 
=== 30. léta 18. století ===
V tomto období pracoval také ve vzdálenějších lokalitách na Moravě.
 
'''Socha Krista a čtyř evangelistů'''- [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]] v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]
 
'''Reliéfní medailony v prvním patře sloupu Nejsvětější Trojice'''- Vv roce [[1732]]. Olomouc
 
'''Socha Panny Marie Bolestné'''- Rokrok [[1732]]. Sochu najdeme v [[Hranice na Moravě|Hranicích na Moravě]]. Figura je zachycena v kontrapostním postoji, tělo je mírně esovitě natočené, hlava se zaklání a směřuje vzhůru. V Mariině výrazu je patrný žal nad ztrátou syna.
 
'''Socha sv. Floriana'''- Rokrok [[1733]]. Umístěna na sousoší tohoto světce na návsi v [[Dub na Moravě|Dubu na Moravě]]
 
'''Socha Jupitera'''- [[1734]]-[[1735]]. Umístěna na [[Jupiterova kašna|Jupiterově kašně]] v Olomouci.
 
'''Socha Immaculaty'''- [[1738]]. Tato socha byla součástí rozsáhlého souboru sedmnácti soch Kapucínskýhkapucínskýh světců, které zdobily průčelí Kapucínské Lorety ve [[Fulnek|Fulneku]]. Po zrušení Lorety v důsledku josefínských náboženských reforem měly tyto sochy různý osud. Do dnes se zachovaly jen dvě - '''socha Immaculaty a socha sv. Felixe z Cantelice''', , která byla přenesena na [[mariánský sloup]] do [[Odry|Oder]]. A

'''sochaSocha sv. Felixe z Cantelice''', která- dnes stojí u kapličky ve [[Větřkovice|Větřkovicích]].
 
== Seznam děl ==