Jaroslav I. Moudrý: Porovnání verzí

 

 

'''Jaroslav Moudrý''' (+ 1054) byl veliký kníže [[kyjev]]ský, který vládl v letech 1016 až 1018 a 1019 až 1054. Jeho vláda byla obdobím vrcholného politického i kulturního rozkvětu Kyjevské Rusi. Svrchovanost kyjevského vládce nyní uznávali všichni východní Slované, hranice raného ruského státu byly stabilizovány. Zatímco se jeho předchůdci intenzívně věnovali územní expanzi a obchodování, mohl se Jaroslav více soustředit na reprezentativní počiny (výstavba Kyjeva) a ambiciózní zahraniční politiku.

== Nástup na trůn ==

Kníže Jaroslav byl jedním ze starších synů knížete [[Vladimír I. Veliký|Vladimíra I.]] a otec mu svěřil správu [[Novgorod]]u. Brzy se však odmítl podřízovat autoritě kyjevského knížete a přestal mu platit daně, vybírané v Novgorodu. Vladimír se rozhodl, že syna potrestá vojensky, ale zemřel dříve, než konflikt vypukl, a na kyjevský stolec nastoupil jeho nejstarší syn [[Svatopluk Vladimirovič|Svjatopolk I.]]. Novopečený kníže se snažil prosadit svoji vládu nad celou Rusí, ale narazil na odpor svých bratří. V bratrovražedném boji našli tři z nich, [[Boris Vladimirovič|Boris]], [[Gleb Vladimirovič|Gleb]] a Svjatoslav násilnou smrt. Roku 1016 dobyl Jaroslav s pomocí své [[Varjagové|varjažské]] družiny [[Kyjev]] a zmocnil se vlády. Svjatopolk uprchnul do Polska ke svému tchánovi [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavu I. Chrabrému]]. Roku 1017 napadli Kyjev Svjatopolkovi spojenci [[Pečeněhové]]. Krátce poté, co byli odraženi, přitáhl sem polský kníže a roku 1018 město obsadil. Jaroslav se po porážce na řece [[Bug]]u uchýlil do Novogorodu, odkud chtěl odejít do Švédska. Obyvatelé Novgorodu prý však sami sebrali peníze a najali mu další varjažský oddíl. Mezitím vyhnal sám Svjatopolk drancující Poláky z Kyjeva. Roku 1019 se do města vrátil Jaroslav a znovu se ujal vlády. Svjatopolk hledal znovu pomoc u Pečeněhů a vrátil se na Rus s velkým nomádským vojskem, ale byl znovu, tentokrát definitivně, poražen.

 

== Úspěchy zahraniční politiky ==