Verze z 12. 2. 2012, 19:28 editovat W.Rebel (diskuse \| příspěvky) 9 769 editací úprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 2. 2012, 19:30 editovat zrušit editaci W.Rebel (diskuse \| příspěvky) 9 769 editací →‎Důvod vzniku: překlepy Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Důvod vzniku == [[Soubor:Binary-Gray-Code.png\|thumb\|right\|300px\|Srovnání dvojkového a Grayova kódu, podbarvením je vyznačen různý rozsah hodnot pro různé počty ~~použitách~~použitých bitů.]] Použití tohoto kódu má význam v [[elektrický obvod\|elektrických obvodech]] při čtení hodnoty [[asynchronní]]ch (nesynchronizovaných) [[čítač]]ů a absolutní snímače polohy. Obecně se problém zajištění "současnosti" v digitálních systémech řeší pomocí synchronizačního (hodinového, vzorkovacího) signálu i použitím synchronních čítačů. V některých případech může být použití synchronizačního signálu nevýhodné. Řádek 11: V reálném systému není nikdy možné zaručit, aby se změnilo více logických hodnot naprosto současně a není možno zajistit ani jejich naprosto současné přečtení a vyhodnocení. Toto bývá u elektroniky způsobeno různým zpožděním [[logický člen\|logických členů]], [[přechodová charakteristika\|přechodovými charakteristikami]], [[parazitní kapacita\|parazitními kapacitami]], nesynchronním snímání optického kotouče snímači a dalšími vlivy. V případě změny na dolních bitech ze stavu 3 (~~00011~~xx011<sub>B</sub>) na stav 4 (~~00100~~xx100<sub>B</sub>) může v nejnepříznivém případě nastat situace, kdy je přečtena hodnota 00000<sub>B</sub> nebo 00111<sub>B</sub>, prakticky může nastat libovolná kombinace nedefinovaného stavu na bitech, které jsou měněny při změně hodnoty 3/4 (00xxx<sub>B</sub>), což je 8 možných stavů. Počet takovýchto nedefinovaných změn je vyznačen na obrázku pro 5 kódových bitů. V tomto případě nastává 16 situací, kdy nelze zarušit správnost kódu. V praxi se však u absolutních snímačů využívá 10-20 bitů pro určení polohy což zvyšuje počet takových situací. Nejzávažnější je tato situace na horních bitech, kdy může dojít k úplné ztrátě relevantnosti přenášené informace. Podle příkladu na obrázku, při přechodu z hodnoty 15-16 a 31-0. Grayův kód je navržen tak, aby eliminoval tyto nežádoucí stavy způsobující nejednoznačnost. Na obrázku je uvedeno srovnání dvojkového a Grayova kódu, kde v řádcích jsou uvedeny hodnoty shodné pro oba kódy a ve sloupcích stavy jednotlivých kódových bitů. Z grafického zobrazení je dobře patrný rozdíl mezi kódy i to, že v Grayově kódu při změně hodnoty o ±1 dochází ke změně pouze v jednom kódovém bitu.

Grayův kód: Porovnání verzí