Verze z 19. 11. 2011, 20:24 editovat David Sedlecký (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 24 605 editací →‎Literatura: Doplněny dva lit.odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 2. 2012, 20:42 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Život == Vyučil se lakýrníkem, avšak pracoval jako zámečník ve [[Škoda Plzeň\|Škodových]] závodech v Plzni.<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 393</ref> Po několika peripetiích v ochotnických spolcích, válečném divadle během vojenské služby za [[první světová válka\|první světové války]], několika [[angažmá]] u kočovných divadelních společností, neúspěšném pokusu založit vlastní divadelní společnost, angažmá v různých oblastních divadlech (zejména v divadle na [[Kladno\|Kladně]] ([[1924]] –[[1928]]), které pak na jeho počest společně s divadlem v [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]] neslo jeho jméno), krátkém působení v [[Osvobozené divadlo\|Osvobozeném divadle]], v [[Olomouc]]i ([[1929]]) a  v [[Národní divadlo v Brně\|brněnském Národním divadle]] ([[1930]]), nakonec zakotvil po nabídce [[Karel Hugo Hilar\|K.H.Hilara]] v roce [[1931]] v pražském [[Národní divadlo\|Národním divadle]]. Zde působil až do roku [[1958]], kdy v důsledku těžkého onemocnění musel přestat hrát, členem Národního divadla byl až do své [[smrt]]i. V letech [[1944]] až [[1945]], kdy Národní divadlo kvůli [[nacizmus\|nacistickému]] zákazu nehrálo, se pokoušel i o vlastní [[drama]]tickou tvorbu, dále zde také působil jako [[režisér]]. Vzhledem ke svému levicovému smýšlení a své tehdejší politické [[angažovanost]]i působil v Národním divadle i jako šéf [[činohra\|činohry]] (v letech [[1951]] až [[1953]]) a dále také jako hlavní režisér. Jednalo se o výrazného a dosti typického představitele výrazných [[charakter]]ních postav, často hrál prosté a moudré chlapíky pocházející z lidu. Ve [[film]]u začal působit již v roce [[1928]] a hrál téměř až do své smrti. [[~~File~~Soubor:Hrob Průchy a Petrovické.jpg\|thumb\|Pohřben na Vyšehradském hřbitově]] {{Citát\|Umřel Jaroslav Průcha! Neuvěřitelná zpráva! V kině Světozor, na oslavě svých pětašedesátin v dubnu 1963, s náručí růží od svých přátel a ctitelů, oslavován a poctěn jako málokterý z našich herců, skonává tento vzácný člověk a kamarád. Jaroušek nebyl jenom kolega a přítel, znamenal pro mne mnohem více. Byl upřímný, bezelstný člověk, který uměl říci pravdu za všech okolností, ať to bylo komukoli.\|[[Jan Pivec]]<ref>[[Bohumil Bezouška\|B.Bezouška]], V.Pivcová, J.Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec\|Jana Pivce]],'' Odeon, Praha, [[1985]], str. 172</ref>}} Řádek 52: * Hana Konečná a kol.: ''Čtení o [[Národní divadlo\|Národním divadle]]'', Odeon, Praha, [[1983]], str. 221, 262, 266, 317, 323–7, 330, 386, 394–8 * [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str. 133–4, 290, 350 * [[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov~~\|Barrandovem~~]]em'', Rybka Publishers, [[2006]], str. 17, 44, 235–6, ISBN 80-86182-51-7 * [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]'', Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str. 46, 49–50, 54–5, 57–8, 162–3, 225 * [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str. 21, 23, 41, 78, 85, 88, 97, 101, 118, 124, 157, 203, 213–5, 218–220, 223, 225, 229, 230, 237–41, 243, 259, 264–6 Řádek 71: * {{Imdb osoba\|0699138}} {{Pahýl ~~- herec~~}} {{Portály\|Film}} {{DEFAULTSORT:Průcha, Jaroslav}} Řádek 82: [[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]] [[Kategorie:Muži]] [[en:Jaroslav Průcha]]

Jaroslav Průcha: Porovnání verzí