Hydroxid hlinitý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ šablona hydroxidy III.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
Řádek 13:
|Molární hmotnost= 78,003 g/mol
|Teplota tání= 300 °C
|Hustota= 2,42 g/cm³ (''20  °C'')
|pKa= 12,39 (''20  °C'')
|Rozpustnost= Nerozpustný
|Rozpustnost polární= Nerozpustný v [[ethanol]]u
|Rozpustnost nepolární= g/100 ml
|Součin rozpustnosti= 3,72.10<sup>-33</sup> (''20 &nbsp;°C'')
 
|Struktura=zobrazit
Řádek 43:
== Výskyt v přírodě ==
 
Čistý hydroxid hlinitý se v přírodě vyskytuje jako minerál '''''[[gibbsit]]''''' ([[hydrargillit]], &gamma;γ-Al(OH)<sub>3</sub>). Je také jednou z chemických složek nejvýznamnější hliníkové [[Ruda (geologie)|rudy]] [[bauxit]]u, společně s dalšími formami [[hydrát|hydratovaného]] [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a hydratovaného [[oxid železitý|oxidu železitého]].
 
Srážením z alkalických [[roztok]]ů lze připravit &alpha;α-Al(OH)<sub>3</sub> ([[bayerit]]), který se v přírodě nevyskytuje. Tato forma hydroxidu hlinitého je méně stálá než gibbsit.
 
== Použití ==
Používá se jako jedno z [[adjuvanty|adjuvant]].
 
Řádek 53:
*{{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
 
{{Pahýl - anorganika}}
 
{{Hydroxidy III.}}
{{Portály|Chemie}}
 
[[Kategorie:Hlinité sloučeniny]]
[[Kategorie:Hydroxidy|Hlinitý]]