Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 322 bajtů ,  před 7 lety
přidány fotky, vnitřní odkaz
| isbn = 80-239-4495-9
}}</ref>
[[Soubor:Ruina zámečku v Nových Zákupech.jpg|thumb|left|Rodinné sídlo v Nových Zákupech je dnes ruinou]]
 
Továrna ve Verneřicích měla nedostatek vody, nedala se více rozšiřovat a proto se rozhodl postavit si jinde novou. Navíc měl syny. Zvolil nejdříve dvůr Zelená louka u [[Úštěk]]u, kde si roku 1773 postavil druhou barvírnu, pak se (roku 1786) rozhodl pro [[Zákupy]]. Najal si zprvu budovy předzámčí, kde založil další barvírnu. Sloužila mu do roku 1799. Krátce po roce 1786 koupil dvůr v 2 km vzdálených [[Nové Zákupy|Nových Zákupech]], budovy přestavěl a už roku 1788 zde zahájil výrobu na 24 tiskařských stolech. V Nových Zákupech postavil i rodinné sídlo. Tři roky po zahájení výroby zde měl 50 tiskařských stolů s 400 dělníky. Navíc zadával práci pro 5000 domácích tkalců a předláků. Pro své dělníky ve Verneřicích a Zákupech vymohl osvobození od vojenské služby. Od mocnářství měl daňové úlevy. <ref name="Smejkal">Máchův kraj, str. 100</ref><ref name="Povídání o Zákupech">Povídání o Zákupech , str. 48</ref>
Byl mladším synem Johanna Josefa. Když jeho otec zemřel, převzal roku 1802 i formálně továrnu v Nových Zákupech a také byl úspěšný. V roce 1829 získala jeho nová metoda rytí válců tiskařských strojů zlatou medaili, roku 1831 byl oceněn na průmyslové výstavě v Praze. Jen v Nových Zákupech továrna na barevný tisk kartounů zaměstnávala 650 osob, část z nich pracovalo ještě na ruční výrobě. V Nových Zákupech začal zaučovat i svého syna, Eduarda. Další jeho syn Ferdinand se stal vojákem z povolání.
 
[[Soubor:FerdLeitenberger.jpg|thumb|150px|Ferdinand Leitenberger, zakladatel hasičského sboru]]
=== Eduard Leitenberger ===
[[Soubor:Hrob F.L. při oslavách.jpg|thumb|left|Hrob Ferdinanda při hasičských oslavách]]
Byl vnukem Josefa a synem Ignáce Leitenbergera. Byl úspěšný jako chemik v oboru barviv, proto i oceněn roku 1833 členstvím v Jednotě pro povzbuzování průmyslu v Čechách. Svůj výzkum vydal knižně roku 1845.
 
Nedařilo se mu na poli obchodním, v konkurenci neobstál. Získal sice další továrnu v [[Mimoň|Mimoni]], ale pak se natolik zadlužil, že továrnu v Nových Zákupech musel roku 1852 prodat J. F. Feldnerovi. Ten ve výrobě nepokračoval.
 
Úspěšný byl Eduard jako politik. Stal se poradcem rakouského ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a jednal na půdě frankfurtského parlamentu v roce 1848. Byl členem Průmyslového spolku v Liberci, kde zastupoval zájmy německých průmyslníků. V září 1848 byl v Liberci zvolen náhradníkem do frankfurtského sněmu.
Zemřel ve svých 75 letech roku 1871. <ref name="Povídání o Zákupech">Povídání o Zákupech , str. 49</ref>
=== Ferdinand Leitenberger ===
 
Narodil se 30. června 1799. Jeho otcem byl továrník Ignác, bratrem Eduard Leitenberger.
 
Zvolil si dráhu vojenskou mimo Zákupy a dosáhl hodnost [[rytmistr]]a. Když již byl důstojníkem v záloze, požádala ho roku 1850 městská rada v Zákupech o založení a zorganizování hasičského sboru. Byl založen jako [[SDH Zákupy|první svého druhu]] v zemích Rakousko-Uherské monarchie. <ref name="Povídání o Zákupech">Povídání o Zákupech , str. 32</ref>
V roce 1855 vydal tiskem příručku ''Dobrovolné hasičské sbory'' (Freiwilige Pompierskorps), která se stala návodem pro zakládání a vedení dalších jednotek v Čechách.
 
| strany = 7
}}</ref>
 
=== Eduard Leitenberger ===
Byl vnukem Josefa a synem Ignáce Leitenbergera. Byl úspěšný jako chemik v oboru barviv, proto i oceněn roku 1833 členstvím v Jednotě pro povzbuzování průmyslu v Čechách. Svůj výzkum vydal knižně roku 1845.
 
Nedařilo se mu na poli obchodním, v konkurenci neobstál. Získal sice další továrnu v [[Mimoň|Mimoni]], ale pak se natolik zadlužil, že továrnu v Nových Zákupech musel roku 1852 prodat J. F. Feldnerovi. Ten ve výrobě nepokračoval.
 
Úspěšný byl Eduard jako politik. Stal se poradcem rakouského ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a jednal na půdě frankfurtského parlamentu v roce 1848. Byl členem Průmyslového spolku v Liberci, kde zastupoval zájmy německých průmyslníků. V září 1848 byl v Liberci zvolen náhradníkem do frankfurtského sněmu.
Zemřel ve svých 75 letech roku 1871. <ref name="Povídání o Zákupech">Povídání o Zákupech , str. 49</ref>
 
== Zjednodušený rozrod ==