František Bidlo: Porovnání verzí

== Životopis ==

Pocházel z velmi chudých a skromných poměrů, své [[střední škola|středoškolské]] vzdělání nikdy nedokončil. V roce [[1915]] se ve [[Vídeň|Vídni]] vyučil [[kloboučník]]em a svému [[řemeslo|řemeslu]] se i zpočátku profesionálně věnoval. Během [[První světová válka|první světové války]] bojoval v řadách rakouské armády na Italské frontě. Jednalo se o [[autodidakt]]a resp. o samouka, který neměl žádné formální umělecké vzdělání a jenž se zpočátku [[umělec]]ké činnosti věnoval pouze příležitostně a ze záliby. Pohyboval se však často v uměleckém prostředí, které se v Praze za První československé republiky utvářelo mimo jiné také kolem některých pražských uměleckých [[kavárna|kaváren]] – např. [[Union (kavárna)|Union]], [[Tůmovka]] či [[Národní kavárna]].

agitačního oddělení předválečné [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Od roku [[1933]] také pracoval pro další známé [[tiskovina|tiskoviny]] – ''[[Magazin dp]]'' resp. ''[[Družstevní práce]]'', ''[[Svět práce]]'', ''[[Literární noviny]]'', '' [[Panorama (časopis)| Panorama]]''. Jednu dobu také pracoval i jako [[odpovědný redaktor]] mnichovského [[časopis]]u ''[[Simplicus]]''. Z jeho knižních ilustraci jsou nejznámější obrázky ke knihám od [[Emil Vachek|Emila Vachka]], [[Vítězslav Nezval|Vítězslava Nezvala]], [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]], [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] za [[nacismus|nacistické]] okupace byl zejména kvůli svým předválečným [[antifašismus|protifašistickým]] [[plakát]]ům a [[karikatura|karikaturám]] [[vězení|vězněn]] v [[Malá pevnost Terezín|terezínské malé pevnosti]]. [[Smrt|Zemřel]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] na následky svého onemocnění [[skvrnitý tyfus|skvrnitým tyfem]], kterým se nakazil během věznění v [[Koncentrační tábor Terezín|Terezín]]ě.