Biskupská rezidence v Hradci Králové: Porovnání verzí

'''Biskupská rezidence v Hradci Králové''' byla počátkem [[18. století]] vystavěna na místě tří měšťanských domů na [[Velké náměstí (Hradec Králové)|Velkém náměstí]]. Zadní trakt [[baroko|barokní]] budovy byl dostavěn v letech [[1715]] - [[1719]] dle plánů [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santiniho-Aichela]] biskupem [[Jan Adam Vratislav z Mitrovic|Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic]]. Roku [[1777]] bylo o [[patro]] zvýšeno hlavní [[průčelí]].

První královéhradecký biskup [[Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka]] byl instalován v roce [[1665]], ale ještě několik desetiletí poté neměli jeho následovníci ve městě stálou [[Rezidence|rezidenci]]. Biskup Sobek sice v roce [[1662]] koupil od města tři domy, jejich stav však nebyl dobrý a navíc se přestavba zdržovala protesty města proti převodu měšťanských domů do církevního majetku. Biskup Sobek jeden z domů příležitostně obýval, s přestavbou však započal až jeho nástupce [[Jan Bedřich z Valdštejna]], který v roce [[1674]] povolal do Hradce svého architekta. Valdštejnovo jmenování [[Arcidiecéze pražská|pražským arcibiskupem]] však způsobilo, že myšlenka stavby rezidence byla opět na dvě desetiletí odložena. V roce [[1693]] přišel biskup [[Jan František Kryštof z Talmberka]] s návrhem umístit rezidenci v prostorách někdejšího hradu – této myšlenky se držel i biskup [[Tobiáš Jan Becker]]. Brzy se však ukázalo, že areál hradu stavebním plánům nevyhovuje.

Nedostatek místa rozhodl o návratu biskupa opět do domů na náměstí. V roce [[1704]] byla pro stavbu odsouhlasena částka 7 000 zlatých, která se postupně navyšovala, z těchto peněz měla být postavena nejen rezidence, ale i [[Kanovnické domy (Hradec Králové)|kanovnické domy]]. V roce [[1707]] se stavební práce rozeběhly naplno a o dva roky později mohla být vysvěcena rezidenční [[kaple]] [[Karel Boromejský|sv. Karla Boromejského]]. Výsledkem první etapy výstavby do roku [[1710]] byla přední část rezidence při náměstí. Ve stavebním úsilí se mělo ještě pokračovat s tím, že v budoucnu bude stavba rozšířena o zadní část.<ref>Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 325 </ref>

Ivo Kořán, který se biskupským stavebním podnikům věnoval soustavně, nejprve předpokládal, že rezidenci navrhl neznámý architekt na popud biskupa Beckera, a že Santini se v Hradci objevuje až s biskupem Vratislavem z Mitrovic. Poté, co Kořán objevil původní barokní plán předního křídla, připsal Santinimu celou stavbu. Podle Kořána by tedy Santini působil v Hradci Králové už za biskupa Beckera. Kořán na stavbě nalezl určité paralely s Matheyho projektem pro [[pražský arcibiskupský palác]], další motivy plánu však nejsou jednoznačně santiniovské a můžeme je najít i u jiných autorů. Architektonické detaily tedy nemůžou být průkazným dokladem Santiniho autorství, také provedení plánů se odlišuje od Santiniho vytříbeného kreslířského rukopisu.<ref>Horyna (pozn. 1), s. 326</ref>

''Jednoduché lineární tvarosloví nádvorního i zahradního průčelí zadního křídla'' rezidence jednoznačně ukazují na Santiniho autorství. Koutové [[konvexní]] rizality[[rizalit]]y v nádvoří, vynášené arkádami[[arkáda]]mi se stlačenými oblouky jsou typicky santiniovským řešením – téma křivkového probrání koutů můžeme nalézt i v Rychnově nad Kněžnou nebo v Plasech.<ref>Ibidem, s. 327</ref>

Východní arkádou se vstupuje po schodišti do zahrady za rezidencí. Zahradní jednopatrové [[průčelí]] rezidence je rozvinuto do jedenácti [[Osa|os]]. Místo jednoho středního rizalitu, který vidíme na předním průčelí, zde Santini použil dva dvoupatrové rizality boční a střed stavby zdůraznil jen trojúhelným štítem[[Štít (architektura)|štít]]em. V přízemí se nad okny opakuje motiv klenáku[[klenák]]u, zasazeného do rovných nadokenních říms. [[Římsa|Římsy]] nad okny v prvním patře jsou střídavě lomené a segmentové a to tak, že lomené jsou umístěny na okrajích [[Fasáda|fasády]] a segmentové vždy po dvou na obou rizalitech. Střední část stavby má pak opět po stranách lomené a pod štítem tři segmentové římsy.<ref>Kořán (pozn. 3), s. 49</ref>

Pro Santiniho hovoří i ''prostor soukromé kaple v jihovýchodním nároží křídla'', založený nad [[Čtverec|čtvercem]] se zaoblenými rohy a sklenutý zploštělou [[Kupole|kupolkou]], nesenou výrazně vysazenou římsou kruhového půdorysu. Pro mimořádnou koncepci tohoto prostoru není třeba pochybovat o Santiniho autorství. Vnitřní prostor kaple dokládá tvůrčí sílu a invenci architekta i při komponování interiéru[[interiér]]u. Přes drobné rozměry prostor kaple vzbuzuje podobně působivý dojem jako [[Kaple sv. Klimenta (Hradec Králové)|svatoklimentská kaple]], další Santiniho stavební počin v Hradci Králové. Otázka autorství předního křídla biskupské rezidence však zůstává otevřená, Santiniho zásah je zde nepravděpodobný, podobně jako v případě přestaveb a přefasádování kanovnických domů čp. 48 – 52.<ref>Horyna (pozn. 1), s. 327</ref>