|
'''Rys''', neboli příznak, je rozhodující vlastnost, pomocí které lze klasifikovat konstrukty systému. Pojem "rys"„rys“ (recesivní nebo dominantní) používají genetikové pro popis genotypu. V lingvistice se tento pojem ujal nejprve ve fonologii.
'''Fonologický rys''' je vlastností zvukového segmentu, [[hláska|hlásky]]. [[Nikolaj Sergejevič Trubeckoj]] v díle Grundzüge der Phonologie používá rysy pro popis [[opozice|opozic]] mezi fonémy. Např. opozici mezi [[foném]]y "/b/" a "/m/" tvoří rys nazálnosti, který je přítomen u "/m/" a nepřítomen u "„/b/"“. Fonologický rys je distinktivní vlastností daného fonému. Jeho hlavním úkolem je odlišit daný foném ode všech ostatních fonémů v systému daného jazyka. Další funkcí fonologického rysu je poskytnout návod, jak daný foném vyslovit. Proto by měl foném mít vztah k fonetické realizaci. Každý [[foném]] lze považovat za složený z konečného počtu rysů. Jinými slovy, fonémy jsou "balíčky„balíčky distinktivních rysů"rysů“.
[[Noam Chomsky]] a [[Morris Halle]] v knize Sound Pattern of English (1968) převzali důsledný binarismus ( tj. každý rys může mít pro daný segment maximálně dvě hodnoty: + a - ), který navrhl [[Roman Jakobson]] a přizpůsobili inventář distinktivních rysů tak, aby mohl fungovat v přepisovacích pravidlech, kterými se zápis z abstraktní morfosyntaktické roviny převádí do konkrétní fonetické podoby. Např. předložková fráze /k kostelu/ má fonetickou podobu [kekostelu] podle pravidla, které vkládá [e] mezi stejné souhlásky ve fonetickém slově s jedním přízvukem.
Podle autorů SPE mají hodnoty distinktivních rysů definovat přirozené třídy hlásek. Přirozená třída je množina všech hlásek v daném jazyce, které sdílejí určitou hodnotu daného rysu. Např. rys zapsaný jako [+ znělost] definuje početnou třídu všech neznělých hlásek. Sem patří /p/, /t/, /k/, /s/, /f/ atd. V dalším vývoji fonologie byly navrženy jiné inventáře rysů. Některé rysy, např. [slabičnost], [přízvuk] , byly nahrazeny strukturou. Geometrická teorie rysů vedla k tomu, že přirozené třídy jsou reprezentovány nejen rysy samotnými ale i svou vzájemnou hierarchií.
Teorie rysů byla transplantována z fonologie i do jiných lingvistických oblastí. Analogicky je možno chápat flektivní tvary slov jako balíčky morfosyntaktických rysů. Tak můžeme např. srovnávat dva tvary morfologické [[flexe]] lišící se jediným rysem: „šel "šel jsem" jsem“ versus "šel„šel bych"bych“.
'''Morfosyntaktické rysy''' zahrnují lexikální rysy ±N a ±V, které možnými kombinacemi svých hodnot tvoří čtyři základní slovní druhy (substantivum = [+N,-V]; sloveso = [-N,+V]; přídavné jméno = [+N,+V]; předložka = [-N,-V]). Gramatické rysy v úzkém slova smyslu jsou rysy figurující u podstatnýchi jmen [osoba], [číslo] a [rod], nebo rysy spojené s přídavnými jmény [komparativ] [superlativ]. Početné jsou rysy spojené se slovesy jako jsou čas, způsob, slovesný rod:
[ ± minulost], [ ± kondicionál], [± pasívum]. Jako součást své teorie [[vázání]] N. Chomsky (1981) navrhl dva rysy, kterými se modeluje vázání výrazů [± anaphoric] a [ ± pronominal].
Rozeznáváme '''inherentní''' a '''selektivní''' gramatické rysy. Inherentní rysy se vyskytují jako součást lexikálních výrazů (slov) a jako takové je vybíráme spolu se slovy přímo ze [[slovník]]u. Např. české slovo "nůžky"„nůžky“ má inherentní gramatický rys [+ plurál], který nelze změnit. Selektivní rysy přistupují k lexikálnímu výrazu až ve větě podle řídícího výrazu ([[gramatická shoda]]) nebo podle [[funkční kategorie]] dominující daný lexikální výraz. Řídící členy gramatických kategorií (např. ČAS) lze opět chápat jako balíčky gramatických rysů.
Používání '''sémantických rysů''', tzv. [[sem]]ů, v oblasti jazykového obsahu (významu) navrhl [[Louis Hjelmslev]] v knize Prolegomena to a Theory of Language. Analýza na sémantické rysy je známa v lingvistice jako [[komponenční analýza]]. Hjelmslev ve svém hlavním díle (kapitola 14, Varianty a invarianty) analyzuje význam "hřebec"„hřebec“ jako složený z rysů [+ kůň] a [+ samec] a vyjadřuje přesvědčení, že podobným způsobem lze analyzovat všechny jazykové významy. Tato naděje zůstala zatím nesplněná.
[[Kategorie:Generativní lingvistika]]
| 