Dolní konzistoř: Porovnání verzí

Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí|administrátoradministrátora]]a [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Protože [[Horní konzistoř|katolická konzistoř]] (s [[administrátor pod jednou|administrátoradministrátory]]y pro katolíky) sídlila na [[Hradčany|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v [[Karlova kolej|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]].

Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.

* ukládat kněžím rady a povinnosti týkající se např. chování vůči katolíkům či naopak radikálům

* pořádání kališnických [[církevní synoda|synod]]

* ukládání pokut za drobné přestupky kněží

* konání soudů ve vážnějších případech, kdy kališničtí kněží přestoupili své pravomoci, nedodržovali povinnosti či se chovali nemravně (dolní konzistoř disponovala i vlastním vězením)

* rozluky manželství

{{Pahýl - historie}}