Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 4 bajty ,  před 7 lety
m
Editace uživatele 86.63.222.78 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Darios
[[Soubor:Babylonian stele Louvre Sb9.jpg|thumb|left|Jedna z babylonských stél uloupených roku [[12. století př. n. l.|1155 př. n. l.]] Elamity]]
== Středobabylonské období ==
PíčaV vnásledujících 100000000000000400 letech, někdy označovaných jako temná epocha (kvůli nedostatku zpráv), vládli v babylonských rovinách [[Kassité]], jejichž říše se stala jednou z nových velmocí na Předním východě – vedle říše [[Mitanni]] a [[Chetité|Chetitů]]. Prvním doložitelným kassitským panovníkem v Babylonu byl kolem roku [[15. století př. n. l.|1570 př. n. l.]] [[Agum II.]] Označoval se jako král Kassitů, Akkadů, Babylonu, Almanu (patrně původní kassitské území), [[Padan]]u (města, které si stále nárokovali [[Elam]]ité) a země [[Gutejci|Gutejců]] (jež odpovídala zhruba dnešnímu [[Kurdistán]]u). Pobřeží [[Perský záliv|Perského zálivu]], jak se zdá, stále ovládala tzv. [[Přímořská říše#I. přímořská dynastie|přímořská dynastie]] (tehdy tam panoval [[Gulkišar]]).
 
Významnými Agumovými nástupci byli [[Burna-Buriaš I.]], [[Kaštiliaš III.]] a [[Ulamburiaš]], přičemž poslední kolem roku [[15. století př. n. l.|1470 př. n. l.]] porazil [[Přímořská říše|přímořskou]] dynastii (v čele s [[Ea-gamil]]em). Kassitským králům také v [[15. století př. n. l.]] vyvstal nebezpečný protivník v podobě [[Asýrie]], jež se vymanila z moci říše Mitanni, rozvrácené útokem chetitských vojsk.
''Hlavní článek: [[Novobabylonská říše]]''
 
HovnovýPrvní novobabylonský král Nabopalassar zahájil ihned po upevnění své vlády dobyvačná tažení proti (zčásti egyptským) državám v [[Palestina|Palestině]] a [[Sýrie|Sýrii]], jichž se jako jeden z velitelů zúčastnil i jeho syn [[Nabukadnezar II.|Nabukadnezar]]. Roku [[605 př. n. l.]] padlo do babylonských rukou strategické město [[Karchemiš]] s egyptskou posádkou a následně i celé okolí. Po otcově smrti nastoupil na trůn bez potíží [[Nabukadnezar II.]] ([[605 př. n. l.|605]]–[[562 př. n. l.]]), který pokračoval v expanzivní politice v syro-palestinské oblasti a roku [[601 př. n. l.]] se neúspěšně pokusil obsadit Egypt. Dne [[16. březen|16. března]] [[597 př. n. l.]] a opět roku [[587 př. n. l.]] dobyli Babyloňané [[Jeruzalém]], centrum [[Judské království|judského království]], a odvlekli odtud tisíce [[Izraelský národ|Izraelců]] do Mezopotámie (tzv. [[babylonské zajetí]]).
[[Soubor:Walls of Babylon 2 RB.JPG|thumb|left|200px|Rekonstruované hradby Babylonu]]
Nabukadnezar II. je nepochybně jedním z nejvýznamnějších králů v historii Mezopotámie. Byl nejen schopným vojevůdcem, ale i obratným politikem – roku [[585 př. n. l.]] např. zprostředkoval mír mezi [[Médie|Médií]] a [[Lýdie (země)|Lýdií]]. Za jeho panování dosáhla novobabylonská říše svého největšího mocenského i územního rozmachu. V Babyloně proběhly v této době rozsáhlé stavební úpravy a rekonstrukce ([[Ištařina brána]], [[zikkurat]] [[Etemenanki]], [[Marduk]]ův chrám [[Esagila]]), mezi Eufratem a [[Tigris|Tigridem]] vyrostla obranná soustava, zvaná [[médská zeď]].