Odpor prostředí: Porovnání verzí

Např. Odpor prostředí (odpor vzduchu) na Zemi způsobuje "rychlejší pád" těžších předmětů. Všechna tělesa však padají stejnou rychlostí, přitahována gravitační sílou, což můžeme dokázat situací v prostředí bez odporu prostředí (např. náš měsíc), kde těžší i lehčí těleso dopadnou na povrch Měsíce ve stejnou chvíli, jsou-li upuštěny ze stejné výšky a ve stejnou dobu.

 

Lze dokázat, že při obtékání libovolného tělesa [[ideální tekutina|ideální tekutinou]] nebo při pohybu tělesa v [[klid (fyzika)|klidné]] ideální tekutině nepůsobí na těleso odporová síla. Sledujeme-li např. pohyb [[koule]] v ideální tekutině, zjistíme, že [[proudová čára|proudové čáry]] jsou kolem tělesa rozloženy symetricky. Na zadní straně tělesa jsou [[proudnice]] stejně uspořádány jako na přední straně tělesa. Na základě této symetrie lze dokázat, že na těleso působí zepředu i zezadu stejná [[tlaková síla]] a [[výslednice sil|výslednice]] působících sil je [[nula|nulová]]. Závěr, že na těleso pohybující se ideální tekutinou nepůsobí odporová síla, je platný nejen prou kouli, ale pro těleso libovolného tvaru. Tento [[paradox|paradoxní]] teoretický jev bývá nazýván '''d'Alembertův paradox''' ('''d'Alembertovo paradoxon''').

 

 

 

:<math>F = \frac{1}{2}S\rho v^2</math>

Tento vztah bývá nazýván '''[[Isaac Newton|Newtonovým]] zákonem odporu'''. Zobecnění na těleso libovolného tvaru se provádí zavedením ''[[součinitel odporu|součinitele odporu]]'' <math>C_x</math>, který zohledňuje tvar a kvalitu povrchu tělesa. Předchozí vztah pak zapisujeme ve tvaru

 

 

 

{{viz též|Machovo číslo}}

Ve [[stlačitelná kapalina|stlačitelné]] neviskozní kapalině má při srovnávání [[teorie podobnosti|podobnosti]] dvou [[proudění]] podobnou úlohu jako [[Reynoldsovo číslo]] (u [[viskozní kapalina|viskozních kapalin]]) tzv. ''[[Machovo číslo]]''.

* [[Magnusův jev]]

 

 

[[Kategorie:Mechanika tekutin]]