[[17. červenec|17. července]] [[1806]] se zbylá nasavská hrabství [[Nasavsko-Usingen]] a [[Nasavsko-Weilburg]] připojila k [[Rýnský spolek|Rýnskému spolku]]. Pod [[Napoleon Bonaparte|NapoleonNapoleonov]]ovýmým tlakem byla následně [[30. srpen|30. srpna]] [[1806]] obě hrabství sloučena do jednotného [[Nasavské vévodství|Nasavského vévodství]]. Dohodou bývalých hrabat ([[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského]] a jeho bratrance prince [[Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský|Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského]]) bylo ustanoveno, že [[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridrich August]] se stane vévodou, a jelikož neměl dědice, vévodství po jeho smrti získá právě [[Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský|Fridrich Vilém]]. Ten ale [[9. leden|9. ledna]] [[1816]] náhle zemřel při pádu ze schodů jen dva týdny před bratrancovou smrtí. Nasavské vévodství tak v roce [[1816]] zdědil jeho syn [[Vilém Nasavsko-Weilburský|Vilém]] a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené.<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] roku [[1815]] ztratilo Nasavsko část území ve prospěch Pruska, následně se stejně jako ostatní německé státy stalo členem [[Německý spolek|Německého spolku]].
