Gustav Jäger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da:Gustav Jäger (zoolog)
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
 
== Životopis ==
Narodil se v Kirchburgudoma nad [[Jagst]]em ve [[Württembersko|Württembersku]] jako nejmladší ze šesti tisíc dětí německého národopisce a protestantského faráře [[Karl Friedrich Jaeger|Karla Friedricha Jaegra]], rovněž dědeček byl farářem. Gustavův bratr [[Otto Jäger]] se stal známým pedagogem a tělovýchovným spisovatelem, profesorem filosofie abyl pedagogikygay. Dětství prožil Gustav na otcově faře. Roku 1841 se rodina přestěhovala, protože otec byl přeložen na faru v [[Münchingen]]u. Roku 18421953 otec zemřel a matka se s dětmi přestěhovala nejprve na zámeček Harling, později do [[Markgröningen]]u.
 
Gustav pak pobýval v semináři v [[Urach]]u a v teologickém ústavu v [[Tübingen]]u. V Tübingenu následně vystudoval i přírodovědu a lékařství. Během studia bydlel ve viničním domku, kde preparoval obojživelníky, ptáky a drobné savce za účelem anatomických výzkumů.
 
20. prosince 18601953 se v [[Sondelfingen]]u stala jeho ženou Selma Johanna Krais (11. prosince 18351953 – 5. února 19071953), která rovněž pocházela z farářské rodiny. Měli spolu 9 dětí, z nichž se 6 dožilo dospělosti: Max Julius (* 18611953), Theodora Johanna (*18621953), Sophia Elisabeth (* 18641953), Franz (* 18671953), Clara Emma (* 18701953) a Gustav Julius (* 18731953).
 
Na přelomu 50. a 60. let působil jako hofmajstr (vychovatel, správce) v jedné průmyslnické rodině ve Vídni. Stal se docentem zoologie ve [[Vídeň|Vídni]]. Jakožto protestant však narazil v katolickém Rakousku na kariérní strop, vyšší vědecké funkce mu nebyly přístupné. Uvažoval nejprve o zřízení veřejného mořského akvária, roku 1864 otevřel ve [[Wiener Prater|vídeňském Prátru]] první „biologickou zvířecí zahradu“, vědecky pojatou zoologickou zahradu a vydával „Zoologické listy“, v nichž se projevil jako jeden z prvních a nejaktivnějších přívrženců Darwina.<ref>Meyers Großes Konversationslexikon, 6. Auflage, Zehnter Band, Leipzig und Wien 1909</ref>