Hoplít: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Hoplít''' (Hoplon, [[řečtina|řecky]] ὅπλον znamená [[zbraň]] nebo název kulatého štítu), [[Starověké Řecko|starořecký]] pěší bojovník, bojující ve formaci zvané [[falanga]].
Hoplíté se rekrutovali ze svobodných občanů jednotlivých [[polis|poleis]], kteří podléhali [[branná povinnost|branné povinnosti]]. Hoplít býval vyzbrojen zhruba dvou [[metr]]ovým [[kopí]]m s průměrem 5 centimetrů určeným k bodání, kterému se říkalo [[dory]] a [[xífos|mečem xífos]], který byl oboustranně naostřený. Zpravidla měli [[bronz]]ovou [[zbroj]], která se lišila podle [[finance|finančních]] možností jednotlivých [[voják]]ů. Součástí zbroje byla [[korintská přilba|korintská]] [[přilba]] (její váha je až 5 kilogramů), [[náholenicenáholnice]] a malý kulatý dřevěný [[štít]] s argivským úchytem pokrytý bronzem, jemuž se říká [[hoplon]]. Vážil něco kolem devíti kilogramů. Tento štít se postupně zvětšil, což ovlivnilo taktiku. Hoplíté mělí také destičkové brnení vytvořené z několika vrstev různých kůží, které dokázalo zastavit i šíp{{Fakt/dne|20110706111536}}. Podle [[Homér]]a byla bitva vedena pružně vpřed a vzad. Vojsko se po útěku opět shromáždilo a přešlo do protiútoku. Po zvětšení štítu se boj stal více statický. Pokud byla jedna strana na útěku, muselo vyvíjet aktivitu druhé křídlo vojska, protože mnoho bojovníků při útěku svůj velký těžký štít odhodilo. Jít znovu do bitvy bez štítu bylo nemyslitelné. Obě křídla společně tak byla houževnatější, ale i rychlejší a operativnější.
Hoplíté tvořili tradičně silný střed [[Řecko|řeckých]] vojsk. V [[bitva|bitvách]] měli úlohu obránců [[lučišník|lučištníků]] a [[jezdec|jezdců]] {{Fakt/dne|20110706111536}}. Hoplíté hráli významnou roli na přelomu [[5. století př. n. l.|5.]] a [[4. století př. n. l.]] v [[Peloponéská válka|Peloponéské válce]]. Hoplíté bojovali v uzavřených formacích, tzv. falanx, [[falanga|falangách]].