Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 378 bajtů ,  před 7 lety
→‎Základní charakteristika: NPOV (architektonické soutěže ani zdaleka nepořádaly jen "vyspělé demokratické země"); vyjasnění formulací ("staletý princip" X "160 historie soutěžení"); -nesmyslné wiki
 
== Základní charakteristika ==
Architektonická [[:Soutěž|soutěž]] se od [[Podstata|podstaty]] odlišná od ostatních typů [[Veřejná soutěž|veřejných soutěží]] nebo zadání:
 
* je zaměřena na [[:Řešení|řešení]] (návrh)
* vyhodnocení je mezi [[Návrh|návrhy]], nezávislé na osobách [[Tvůrci|tvůrců]] (nerozhoduje se o osobách ale o řešeních)
* není při ní rozhodováno na základě minulých "zásluh" osob ale na základě aktuálního přístupu a [[:Pohotovost|pohotovosti]]
* zabezpečení proti [[:Manipulace|manipulaci]]
 
Pojem (pojmenování) architektonická soutěž nenáleží jiným typům [[Veřejná soutěž|veřejných soutěží]] jako jsou kupříkladunapř.: "tendr",„tendr“ (výběrové řízení), nákup architektonických [[Studie|studií]], konkurz[[konkurs]], nabídkové řízení. Nesmí se pro ně používat.
 
Architektonická soutěž je jako princip známa již dlouho – první zprávy o takovýchto soutěžích na vytvoření veřejných budov jsou známy už ze [[Starověk|starověku]]. Využívá touhy mnoha [[Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol, a ti tak získají velmi silnou motivaci pro svou práci. Obecně je architektonická soutěž chápána jako jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů, jak najít autora veřejné stavby. Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu., Vve statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se ale většinou nepochybuje.
Architektonická soutěž (jako princip je známa již po staletí) těží z [[Touha|touhy]] mnoha [[:Architekt|architektů]] získat zajímavý úkol. <br />Prospívá z efektů, které tato velmi silná [[:Motivace|motivace]] má pro [[Mobilizace|mobilizaci]] a rozvoj jejich individuálních schopností. Nepřetržitou tradici stálého [[zdokonalení|zdokonalování]] provází tento typ soutěžení přibližně sto šedesát let. Ve [[:Vyspělá země|vyspělých demokratických zemích]] je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít [[:Autor|autora]] veřejné stavby.
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele ([[Investor|investora]]), a nezávislých odborníků ([[Architekt|architektů]], [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
 
Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje.
Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele([[Investor|investora]]), a nezávislých odborníků ([[Architekt|architektů]], [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).
 
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie (rozcestník)|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v [[Harmonie|harmonické]] skladbě.
Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.
 
Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů -&ndash; [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]] v [[Praha|Praze]]. Příčinou "překračování" nákladů není soutěž sama, ale okolnosti a neexistující pořadavekpožadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné, tak zacíleny zacílené na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho, jaký výsledek je hledán a jak jsou soutěže moderovány. V přípaněpřípadě [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se "zvýšené" náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve "ztracená"„ztracená“ [[Austrálie (kontinent)|AustralieAustrálie]]). Také se v obou případech podařilo že stavby mají neotřesitelné místo v dějinách a prokazují svým [[Stavebník|stavebníkům]] neocenitelnou službu.
Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v [[Harmonie|harmonické]] skladbě.
 
Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů - [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]]. Příčinou "překračování" nákladů není soutěž sama ale okolnosti a neexistující pořadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné tak zacíleny na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho jaký výsledek je hledán a jak jsou moderovány. V přípaně [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se "zvýšené" náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve "ztracená" [[Austrálie (kontinent)|Australie]]). Také se v obou případech podařilo že stavby mají neotřesitelné místo v dějinách a prokazují svým [[Stavebník|stavebníkům]] neocenitelnou službu.
 
== Historie ==