Architektonická soutěž: Porovnání verzí

▲Důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli přináší ničím nenahraditelný [[Zisk|zisk]] v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také ovšem hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků. To sice nemusí nutně platit v každém jednotlivém případu. V statistickém souhrnu o platnosti takového předpokladu se většinou nepochybuje.

▲Architektonická soutěž je s počátkem v předem přesně určeném čase (v trvání obvykle 2-3 dny) vyhodnocována s užitím dlouhodobě kultivovaných a mezinárodně sdílených způsobů početnou porotou skládající se ze zástupců vypisovatele([[Investor|investora]]), a nezávislých odborníků ([[Architekt|architektů]], [[Urbanista|urbanistů]], dopravních expertů, odborníků na památkové otázky).

▲Architektonické soutěže vypisují příležitostně i soukromí vypisovatelé. V některých případech je pobídkou [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]] (to když sdílejí nebo užívají cenný prostor – centra měst), jsou však i případy zcela dobrovolného uspořádání, které mají původ ve vnitřní vyspělé kultuře takových subjektů.

▲Cílem architektonické soutěže je co nejvíce zhodnotit nebo dostihnout [[:Veřejný zájem|veřejný zájem]]. Nalézt či vyzískat invenční, kreativní, vynalézavé a inovativní řešení. Přinášet [[:Krása|krásnou]] [[:Architektura|architekturu]]. V posledních přibližně 30 letech je stále více a silněji dbáno na vyváženou a [[Harmonie|harmonickou]] skladbu všech důležitých vlastností [[:Architektura|architektury]] a navrhované stavby. Služebnost, hospodárnost, trvanlivost, realita, technická bezvadnost a ohleduplnost jsou stejně důležitá kriteria, od kterých se očekává, že budou zastoupena v [[Harmonie|harmonické]] skladbě.

▲Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů - [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]]. Příčinou "překračování" nákladů není soutěž sama ale okolnosti a neexistující pořadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné tak zacíleny na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho jaký výsledek je hledán a jak jsou moderovány. V přípaně [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se "zvýšené" náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[http://www.spanelsko.info/g-muzeum-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve "ztracená" [[Austrálie (kontinent)|Australie]]). Také se v obou případech podařilo že stavby mají neotřesitelné místo v dějinách a prokazují svým [[Stavebník|stavebníkům]] neocenitelnou službu.