Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském: Porovnání verzí

aktualizace, úpravy
(→‎Zemřelí kanovníci: doplnění jména probošta)
(aktualizace, úpravy)
Už za dob románského přemyslovského hradu byla na hradě královská kaple. Byl při ní odedávna sbor kněží, kteří byli většinou úředníky královské kanceláře. [[Václav II.]] přenesl 8. 1. 1295 k této kapli [[Kolegiátní kapitula v Mělníku|mělnickou kapitulu]]. Toto opatření trvalo však jen asi 5 let. Pak byl sice při kapli sbor kněží, jejichž představený se nazýval [[probošt]]em, avšak tento sbor ještě neměl statut kapituly. K jejímu zřízení dal souhlas pražský biskup [[Jan z Dražic|Jan IV.]] spolu se [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Svatovítskou kapitulou]] dne 22. 2. [[1339]]. [[Karel IV.]] píše ve svém vlastním životopise, že založil kapitulu u Všech svatých, aniž uvádí přesné datum. Bylo to nejspíš v první polovině roku 1339, ač se uvádí též datum 1. 12. 1340. Zakládací listinu potvrdil papež [[Benedikt XII.]] O sboru kanovníků se píše v kronikách až r. [[1343]].
 
Pro vývoj kapituly je rozhodující rozhodnutí [[Karel IV.|Karla IV.]] z 30. 7. [[1366]], potvrzené papežem [[Urban V.|Urbanem V]] 15. 12. [[1367]], podle kterého kanonikáty u Všech svatých se obsazují Mistry Karlovy koleje - tedy profesory [[Univerzita Karlova|Karlovy university]].
 
Kapitula měla probošta, děkana a určitý počet kanovníků, který se během doby měnil. Z [[dignita|dignit]] měl probošt vždy čestné postavení v čele kapituly, děkan (kterého v prvních dobách kapitula volila) vedl hospodářské záležitosti, stanovil pořad bohoslužeb apod. [[Karel IV.]] určil, že kanovníci nemají mít mnoho liturgických funkcí, aby se mohli věnovat studiu a přednáškám.
 
V husitských dobách ztratila kapitula snad všechny své statky, a tím se stalo, že její kanonikáty i dignity spojovali kanovníci svatovítští se svými prebendami. Královská kaple, kterou Karel IV. zamýšlel vybudovat jako obdobu pařížské [[Sainte Chapelle]], byla skoro zničena velkým požárem Malé Strany a Pražského hradu r. 1541. Řadu let ležela v troskách, až ji dala [[Alžběta Habsburská (1554-1592)|Alžbeta]], vdova po francouzském králi [[Karel IX.|Karlu IX.]], znovu postavit v podstatě v dnešní podobě. Pražský arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]] ji vysvětil 20. 8. [[1580]]. Jeho nástupce [[Martin Medek z Mohelnice|Martin Medek]] do ní dne 29. 5. [[1588]] přenesl domnělé ostatky [[Svatýsvatý Prokop|sv. Prokopa]] a uložil je do oltáře, který byl zřízen uprostřed presbytáře. R.Roku [[1768]] byl oltář přemístěn.
 
Kapitulu obnovil [[Ferdinand II.]] dne [[20. 3březen|20. března]] [[1623]] a v nové zakládací listině jí připsal vesnice [[Choteč (okres Praha-západ)|Choteč]] a [[Zbuzany]], které zůstaly v jejím majetku po několik století. Zřízením Ústavu šlechtičen zanikl děkanův dům, který byl hned vedle kaple, kanovnická místa byla nadále spojována s kanonikáty (dignitami) svatovítskými. Statuta z [[15. 7červenec|15. července]] [[1627]] se nezmiňují o tom, že kapitula je vyhrazena profesorům KarlovyUniverzity universityKarlovy.
 
Vzhledem k malému výnosu majetku (kromě Chotče a Zbuzan sem patří ještě [[Všestudy (okres Mělník)|Všestudy]], Kyšice, pro děkana Chenicze a mluví se o budějovické dani) má kapitula v této době jen probošta, děkana a 2 kanovníky de numero participantium a pak kanovníky titulární.
 
Jeden z nejvýznamnějších dignitářů byl [[Adam Ignác Mladota ze Solopysk]], který s děkanstvím u sv. Víta spojoval proboštství u Všech svatých. Užíval zjednodušeného erbu, jak je patrné na tzv. Mladotově domě na Hradčanech († r. 1708). V r.roce 1775 byl děkanem významný reformátor školství [[Ferdinand Kindermann]], který se později stal litoměřickým biskupem. V důsledku toho jsou pak častěji jmenováni do kapituly kněží se zásluhami o vyučování a vědy. Posledním kanovníkem svatovítským, který současně držel kanonikát u Všech svatých, byl Karel Fischer, profesor Nového zákona († r. 1833).
 
Držitelé kapitulních dignit u Všech svatých měli právo nosit [[pontifikálie]]<!-- které pontifikálie mohli nosit? všechny čtyři (http://www.iencyklopedie.cz/pontifikalni/) asi ne - jen mitru a berlu? -->: probošt je dostal od [[Klement X.|Klementa X.]] dne [[11. 6červen|11. června]] [[1673]], děkan od [[Řehoř XVI.|Řehoře XVI.]] dne [[17. 2únor|17. února]] [[1843]].
 
Někteří dignitáři přijímali opatskou benedikci. Od r.roku 1820 se jeví snaha zlepšit hospodařské postavení kapituly. Proto se neobsazovaly dignity a jejich výnos se úkládal. Dne [[14. 3březen|14. března]] [[1837]] [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand Dobrotivý]] vydal obnovenou zakládací listinu, kterou provedl výnos gubernia z [[10. 2únor|10. února]] [[1842]]. Ani v této listině však nejsou kanonikáty vyhrazeny profesorům. Tato listina upravuje hmotné poměry s odvoláním na výnos statku v ChotciChotči a Zbuzanech. Už v r.roce [[1833]] měla kapitula značný výnos ve fundacích.
 
Od té doby se finanční poměry kapituly upevňovaly (v r.letech 1837-1881). Proto [[18. 2únor|18. února]] [[1884]] rozhodl [[František Josef I.]] o obnově kapituly. Na základě tohoto rozhodnutí vydal pražský arcibiskup [[Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)|Bedřich kardinál Schwarzenberg]] zakládací listinu. Stanovila, že kapitula má 2 dignity a 6 sídelních kanonikátů. Členy kapituly mají být profesoři bohoslovecké fakulty, výjimečně také kneží zasloužilí ve výchově a vyučování. Statuta potvrzená arcibiskupem ze dne [[25. 1leden|25. ledna]] [[1885]] stanovila úkoly a povinnosti jednotlivých kanovníků a dignitářů. S účinností od [[1. 6červen|1. června]] [[1987]] pražský arcibiskup [[František Tomášek|František kardinál Tomášek]] obnovil kapitulu tím, že jmenoval dva dignitáře a 3 kanovníky a kapitulou byla vypracována nová statuta schválená tehdejším pražským arcibiskupem dne [[28. 1leden|28. ledna]] [[1987]].
 
== Bývalí kanovníci ==
* Msgre. prof. ThDr. Antonín Vřešťál ([[23. říjen|23. října]] [[1849]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1928]], kanovníkem od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1900]], [[děkan|děkanem]] od roku [[1918]])
* ThDr. Václav Bartůněk ([[26. červen|26. června]] [[1899]] – [[30. březen|30. března]] [[1985]])
* [[ThDr. Antonín Salajka]] ([[1901]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1975]])
* [[Jaroslav Kadlec|prof. ThDr. Jaroslav Kadlec]] ([[10. březen|10. března]] [[1911]] – [[3. leden|3. ledna]] [[2004]], probošt)
* [[Karel Pilík|Mons. ThLic. Karel Pilík]] ([[24. prosinec|24. prosince]] [[1918]] – [[1. duben|1. dubna]] [[2007]], kanovníkem od roku [[1990]])
* doc. Josef Hřebík SSL (narozen [[29. březen|29. března]] [[1956]], sídelním kanovníkem od [[1. listopad|1. listopadu]] [[2006]])
* Mons. dr. Jan Mráz (sídelním kanovníkem od [[3. červenec|3. července]] [[2010]])
* [[Tomáš Petráček|PhDr. Tomáš Petráček]] (narozen [[1. červen|1. června]] [[1972]], sídelním kanovníkem od [[3. červenec|3. července]] [[2010]])
* [[Petr Piťha|prof. PhDr. Petr Piťha]] (narozen [[26. březen|26. března]] [[1938]], sídelním kanovníkem od [[4. leden|4. ledna]] [[2012]])
 
== Související články ==
* [http://www.pozitivni-noviny.cz/karelIV.html O založení kapituly]
 
{{Pahýlpahýl - Praha}}
{{Pahýl - křesťanství}}
 
{{Pahýlpahýl - křesťanství}}
{{geo cz|50|5|26.7|14|24|8.4}}
 
{{geo cz|50|5|26.727|14|24|8.4}}
 
{{Portályportály|Praha}}
 
{{Portály|Praha}}
[[Kategorie:Kapituly v České republice|Praha, Všech svatých]]
[[Kategorie:Arcidiecéze pražská]]