Začalo zřejmě po nástupu Soběslava roku 981. Na rozdíl od svého otce, o jehož hospodářských aktivitách nevíme prakticky nic, byl podle všeho přece jen výraznější osobností rozhodnutou více využít významnou obchodní cestu vedoucí přes region svěřený mu zřejmě příbuzným pražským vládcem do správy.“ Ono Buď"svěření do správy" však není podloženo žádnými písemnými ani jinými hmotnými či nehmotnými důkazy. Spekuluje se o tom, že buď Soběslav zahájil ražbu mincí z vlastní iniciativy anebo ho k tomu mohli pověřit Přemyslovci. Jedním z nejpádnějších argumentů, proč mince ražené Slavníkovci nelze brát jako důkaz vzdoru a suverenity, je jejich počet. O jisté suverenitě a nezávislosti Slavníkovců však svědčí fakt, že tyto ražby byly provedeny. Vršovci ani další velmožské rody na území Čech mince nerazily. Mince nerazili ani synové pražských knížat po dobu vlády jejich otců. Dochované kusy slavníkovských ražeb dosvědčují, že intenzita jejich mincování zdaleka nemohla konkurovat přemyslovským ražbám z pražských mincoven . Slavníkovci totiž razili mince pouze mezi roky 981 až 995 - tedy maximálně 14 let, zatímco Přemyslovci razili mince přibližně 4x tak dlouho. Jelikož přemyslovské denáry byly v oběhu spolu se slavníkovskými, je pravděpodobné, že přemyslovské mince sloužily jako předloha, kterou lze dokázat podobnými obrazovými motivy. Lze také prokázat, že slavníkovské vzory pocházeji spíše ze západních zahraničních ražeb. Množství slavníkovských denárů v oběhu bylo v poměru s přemyslovskými asi 1/10 .
Nejvýznamnější numismatické nálezy, které obsahovaly i slavníkovské denáry byly objeveny ve Staré Boleslavi, v Čistěvsi a v Poděbradech .
