Povolžští Němci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}}
 
m překlad z en wiki
Řádek 1:
[[Soubor:Katharina-II-von-Russland.jpg|right|200px|thumb|Kateřina II. Veliká]]
{{Pracuje se}}
'''Povolžští Němci''' (německy: ''Wolgadeutsche'' nebo ''Russlanddeutsche'', rusky: Поволжские немцы) byli etničtí [[Němci]], kteří žili podél řeky [[Volha|Volhy]] v jižní části evropského [[Rusko|Ruska]] převážně v okolí dnešního města [[Saratov]]. Němečtí imigranti přišli do Ruska v 18. století, protožejelikož jim bylacarevna zaručenaKateřina svobodaII. zaručila svobodu vyznání, jazyka, asvobodné udržování jejich tradic a další výhody. V 19. a na začátku 20. století mnoho Pololžských Němců emigrovalo z Ruska do [[USA]], [[Kanada|Kanady]] či zemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
 
[[Třetí říše|Nacistické Německo]] na základě ideologie [[Pangermanismus|pangermanismu]] si začalo požadovat území, kde žili Povolžští Němci. Po [[Operace Barbarossa|útoku nacistů na SSSR|Operace Barbarossa]] v roce [[1941]] byli Povolžští Němci prohlášeni sovětskou vládou za zrádce a kolaboranty s nacisty a posláni do pracovních táborů, kde jich mnoho zemřelo. Po válce se zvedla vlna německých emigarntůemigrantů, kteří odcházeli převážně do USA. Po kolapsu východního bloku a rozpadu SSSR se mnoho zbývajících Němců přestěhovalo do [[Německo|Německa]].
Povolžští Němci (německy: ''Wolgadeutsche'' nebo ''Russlanddeutsche'', rusky: Поволжские немцы) byli etničtí [[Němci]], kteří žili podél řeky [[Volha|Volhy]] v jižní části evropského [[Rusko|Ruska]] převážně v okolí dnešního města [[Saratov]]. Němečtí imigranti přišli do Ruska v 18. století, protože jim byla zaručena svoboda vyznání, jazyka a udržování jejich tradic. V 19. a na začátku 20. století mnoho Pololžských Němců emigrovalo z Ruska do [[USA]], [[Kanada|Kanady]] či zemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
 
==Kateřina II. Veliká==
[[Třetí říše|Nacistické Německo]] na základě ideologie [[Pangermanismus|pangermanismu]] si začalo požadovat území, kde žili Povolžští Němci. Po [[útoku nacistů na SSSR|Operace Barbarossa]] v roce 1941 byli Povolžští Němci prohlášeni sovětskou vládou za zrádce a kolaboranty s nacisty a posláni do pracovních táborů, kde mnoho zemřelo. Po válce se zvedla vlna německých emigarntů, kteří odcházeli převážně do USA. Po kolapsu východního bloku a rozpadu SSSR se mnoho zbývajících Němců přestěhovalo do [[Německo|Německa]].
V roce [[1762]] usedla na carský trůn manželka [[Petr III. Ruský|cara Petra III.]] carovna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]] někdy známá pod přízviskem ''Veliká''. Kateřina II. vlastním jménem ''Sofie Frederika Augusta'' pocházela ze [[Štětín]]a a byla etnická Němka. Po nástupu na trůn provedla několik významných reforem a v letech 1762 - 1763 pozvala Evropany (kromě Židů) do Ruska jako kolonizátory. Zaručila jim svobodu vyznání, jazyka a jejich kultury.
 
Lidé z [[Anglie]] či [[Francie]] byli většinou více zainterestování možnonsti nového života v jejich koloniálních panstvích. Další země jako [[Habsburská monarchie|Rakousko]] zakázaly emigraci ze země. Najvětší ohlas našla výzva u Kateřinin krajanů v rozdrobeném a slabém Německu. Osadníci přišli převážně z [[Bavorsko|Bavorska]], [[Bádensko|Bádenska]], [[Hesensko|Hesenska]], [[Rýnská Falc|Flac]]e a [[Porýní]]. Ti, co přišli, začali hned využívat výhod, které jim Kateřininy zákony vyhrazovali (např. nemuseli sloužit v armádě).
 
==Pod nadvládou bolševiků==
{{Hlavní článek|Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 137-000471, Russland, Dorf Streckerau an der Wolga.jpg|right|200px|thumb|Německá vesnice Streckerau 1920 (dnes Novokamenka u Saratova)]]
Po nástupu bolševiků k moci a jejich prohlášením, že každý národ v Rusku má právo na sebe určení vznikla v roce [[1924]] tzv. [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců]]. [[Němčina]] měla fukci úředního a vyučovacího jazyka vedle ruštiny. Halvním městem republiky se stal [[Saratov]], tehdy známý pod jménem Engels.
 
Když v roce [[1941]] Třetí říše napadla [[SSSR]], [[Stalin]] se začal obávat, že by Povolžští Němci mohli začít spolupracovat s rychle postupujícím [[Wehrmacht]]em. Dne 28. srpna [[1941]] dal příkaz, aby byla Volžsko-německá ASSR rozpustěna a etničtí Němci byli přesídleni na východ za Ural. Přesídleno bylo okolo 400 000 Němců, jejichž novým domovem se stal převážně [[Kazachstán]], střední Asie a [[Altaj]]. Mnoho Němců skončilo v pracovních táborech a třetina se jich už nevrátila. Následně byl vydán zákaz etnickým Němcům sloužit v Rudé armádě.
 
Němci se už nikdy nevrátili do své domoviny v povodí Volhy. Několik desítek let měli návrat přímo zakázaný. Mnoho jich tak zůstalo na [[Sibiř]]i a ve střední Asii. Po počátečním období represí se nakonec Němci v nových oblastech usídlili, jejich počet začal narůstat a stále udržovali svoje tradice a jazyk. V roce [[1979]] začalo sílit hnutí za obnovení Německé autonomní republiky. Hnutí vzniklo v [[Kazachstán]]u, kde v té době žilo 936 000 Němců, a stali se tak po Kazaších a Rusech třetí největší etnickou skupinou Kazachstánu. Podle návrhu měla republika vzniknout v okolí města [[Ermentau]] na severu Kazachstánu. V červnu [[1979]] dokonce proběhla v Astaně demonstrace na podporu vzniku republiky. Komunistická vláda ale z obav z reakce místních Kazachů a autonomistických skolnů [[Ujgurové|Ujgurů]] na vznik republiky nikdy nepřistoupila.
 
==Součastnost==
Po rozpadu [[SSSR]] se malá část Němců vrátila do oblasti [[Povolžský federální okruh|Povolží]]. Však mnohem větší část Němců využila možnosti emigrovat do [[Německo|Německa]]. Využili ''práva na návrat''. Německá vláda umožnila přihlásit se o německé občanství těm, kteří dokázali, že jsou uprchlíci či vysídlenci německého původu nebo jejich potomci. Němci se tak mohli vrátit do své dávné vlasti, a to i za předpokladu, že uměli málo nebo vůbec německy.
 
Po vyhlášení nezávislosti [[Pobaltské státy|pobaltských států]] se další Němci začali nastěhovávat do tzv. [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], která byla před druhou světovou válkou součástí Německa. Emigrace se zrychlila, když [[Německo]] zastavilo přidělování občanství Němcům z bývalého SSSR. Podle sčítání lidu 2002 bylo v Kaliningradské oblasti 8 340 Němců.
 
V součastnosti žije podle sčítání lidu 2002 v Rusku okolo 600 000 Němců a dalších 1,5 miliónu přiznává svůj německý rodový původ. V Kazachstánu tvoří s populací 200 000 osob nezanedbatelnou menšinu s podílem 1,4% na celkové kazašské populaci. Dalších 16 000 Němců žije v [[Kyrgyzstán]]u a [[Uzbekistán]]u.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-14749, Russland, Wolgadeutsche Kinder.jpg|right|200px|thumb|Děti Volžských Němců před jejich školou (1933)]]
 
{{překlad|en|Volga Germans|471428293}}
 
=== Související články ===
* [[Germanizace]]
* [[Pangermanismus]]
* [[Etničtí Němci]]
* [[Volksdeutsche]]
* [[Auslandsdeutsche]]
* [[Říšští Němci]]
* [[Karpatští Němci]]
* [[Sudetští Němci]]
* [[Baltští Němci]]
* [[Německá menšina v Česku]]
 
[[Kategorie:Národnostní menšiny]]
[[Kategorie:Němci]]
 
[[ca:Alemanys del Volga]]
[[de:Wolgadeutsche]]
[[en:Volga Germans]]
[[es:Alemanes del Volga]]
[[fr:Allemands de la Volga]]
[[ko:볼가 독일인]]
[[it:Tedeschi del Volga]]
[[lt:Pavolgio vokiečiai]]
[[nl:Wolga-Duitsers]]
[[ja:ヴォルガ・ドイツ人]]
[[pl:Niemcy nadwołżańscy]]
[[pt:Alemães do Volga]]
[[ro:Germani de pe Volga]]
[[ru:Поволжские немцы]]
[[fi:Volgan saksalaiset]]
[[sv:Volgatyskar]]
[[zh:伏尔加德意志人]]