Konzumerismus: Porovnání verzí

[[Image:Mall_culture_jakarta36.jpg|thumb|Agresivní reklamní kampaně podporují konzumerismus.]]

 

V [[ekonomika|ekonomice]] konzumerismus může znamenat ekonomické zásady, které zdůrazňují spotřebu a (v abstraktním smyslu) víru, že svobodná volba spotřebitelů může diktovat podobu ekonomiky společnosti (tzv. producentismus, což je současně britský význam tohoto pojmu).

 

== Historie ==

 

Konzumerismus není jev starý jen několik let – první náznaky této tendence jsou někdy spojovány s osobností významného předpovídatele trendů a zakladatelem novodobého [[public relations]] z 20. a 30. let 20. století, [[Edward L. Bernays|E. L. Bernaysem]], který způsobil posun paradigmatu v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“. Hlavní vlna konzumerismu ale přišla po [[Druhá světová válka|II. sv. válce]], v 50. let [[20. století]], zejména ve Spojených státech amerických (v tehdejší, válkou zničené, Evropě pak méně), současně s poválečným rozvojem obchodní dopravy a myšlenkou dovážet zboží a suroviny i z hodně vzdálených zemí, jako alternativu k lokální výrobě. Naopak, o dekádu později vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života a ve větší či menší míře ovlivnily ostatní v té době vznikající myšlenkové ale třeba i umělecké proudy „bouřlivých“ šedesátých let 20. století.

 

 

== Psychologický aspekt konzumerismu ==

Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída.

 

 

Podle [[Naomi Klein]]ové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její [[paradigma]] v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí.

Zatím není známo, jaké je zastoupení odpůrců a stoupenců konzumerismu – toto označení je poměrně nové a polemika a kritiky konzumerismu i anti-konzumerismu se začínají v médiích teprve objevovat<ref>příkladem může být článek [http://www.blisty.cz/art/24865.html „Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně“] a jeho reakce na něj [http://www.blisty.cz/2005/9/16/art25024.html Toto není konzumerismus], obojí na [http://www.blisty.cz/ Britských listech]</ref> a stoupat do obecného povědomí.

 

{{citát|Naše nesmírně produktivní ekonomika... požaduje, abychom z konzumace učinili náš životní program, abychom konvertovali koupě a používání věcí do rituálů, abychom v tom spatřovali naši duchovní útěchu, posílení našeho [[ego|ega]] - tím, že budeme konzumovat. Potřebujeme věci konzumovat, spálit, vyhodit, nahradit stále rychlejším tempem.|[[Victor Lebeau]], [[1947]]}}

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references/>

=== Související články ===

* [[Dobrovolná skromnost]]

 

=== Literatura ===

 

=== Externí odkazy ===

* [http://www.rozhlas.cz/praha/komentare/_zprava/352537 Zamyšlení o konzumerismu] na [http://www.rozhlas.cz/praha/ Českém rozhlasu 2]

 

[[Kategorie:Sociologické pojmy]]