Franz Stangl: Porovnání verzí

Zatykač na Stangla byl v [[Německo|Německu]] vydán [[1960]], v Rakousku až roku [[1961]]. Na jeho dopadení a vypátrání se podílel známý lovec nacistů [[Simon Wiesenthal]]. Ačkoli Stangl stále žil pod svým vlastním jménem a nijak se neskrýval, trvalo šest let, než byl zajištěn. 28. února 1967 zatkla Stangla brazilská policie. Na naléhání úřadů a dokonce amerického senátora [[Robert Kennedy|Roberta Kennedyho]] vydali Brazilci Stangla do [[Západní Německo|Západního Německa]] k soudu. Nebylo pravidlem, aby jihoamerické země vydávaly uprchlé necisty. Soud v [[Düsseldorf]]u shledal Stangla viným ze spolupodílu na vraždě nejméně 400 000 lidí<ref>Německá[http://www1.jur.uva.nl/junsv/excerpts/746005.htm wikipedieAus dem Urteil gegen den Lagerkommandant von Treblinka, ježFranz citujeStangl]. přímoToto rozsudekčíslo soudusprávně vuvádí Düsseldorfuněmecká wikipedie, v článcích "Franz Stangl" a "Treblinka-Prozesse" píše, že to bylo za spolupodíl na vraždě nejméně 400 000 lidí. Stejný počet uvádíudává i Friedemann BEDÜRFTIG, ''Třetí říše a druhá světová válka'', Praha 2004, s. 472. Jiné zdroje (LEVY, ''Wiesenthal'', anglická wikipedie, www.tyden.cz) uvádí číslo 900 000, které se sice více blíží realitě, nicméně nejde o správné číslo uvedené v rozsudku. Skutečný počet lidí, na jejichž smrti nesl Stangl spoluvinu, bude zřejmě okolo 800 000 (100 000 Sobibor, 700 000 Treblinka).</ref> a 22. prosince [[1970]] ho odsoudil k doživotnímu vězení. Ve vězení s ním vedla rozsáhlý rozhovor novinářka a historička Gitta Sereny, která o tom později publikovala knihu ''Into That Darkness''. Podle ní viděl Stangl svou vinu na masovém vraždění takto: