→Architektonický styl: drobná úprava k vile Karma
(→Životopis: malá editace. ...těžko zvladatelné dítě bylo nahrazeno za "svéhlavou osobnost". bylo to dvakrát po sobě.) |
(→Architektonický styl: drobná úprava k vile Karma) |
||
|
Společnost však nikdy není jednolitá a jiná její část ji naopak podporovala a Loos neměl v prvních dvou desetiletích o klienty nouzi. Jeho stavebníci se navíc rekrutovali z majetných kruhů.
Rozhodující vliv měla ta část Loosvy tvorby, která spadá do let 1904 -1910. Tehdy vznikla vila Karma (1904) pro psychiatra Beera, který
Loos odmítal v architektuře, ale i užitém [[umění]] cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Ve vlivném článku [[Ornament|Ornament]] a zločin<ref>In: Bohumil Markalous:''Ornament a zločin''. Praha Ars 1929 str. 139</ref> (Ornament und Verbrecher - 1910<ref>Adolf Loos: Ornament und Verbrechen. ''Fremden-Blatt'' Wien 22.10. 1910</ref>) se zabýval tím, za jakých okolností je ornament zločinem který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.
| |||