Verze z 30. 12. 2011, 00:03 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 1. 2012, 12:26 editovat zrušit editaci Di (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 438 editací Pověst vremennych let není v žádném případě kronika! Přejít na další porovnání →
Řádek 31: == Historie == ~~Kronika~~ „[[Pověst dávných let]]“ zmiňuje Polock k roku 862 a od 10. do 12. století byl sídelním městem polockých knížat, kteří ovládali podstatnou část dnešního Běloruska. Nejmocnější z nich [[Všeslav Brjačislavič]] vládl v letech 1044-1101 a pamětní nápis jeho syna Borise je dodnes na velkém balvanu u chrámu Svaté Sofie. Polock byl sídlem biskupa, původní katedrála byla postavena v letech 1044-1066, a v letech 1120-1173 žila v Polocku řeholnice [[Eufrosina Polocká]], která zakládala kláštery, opisovala knihy a podporovala umění. Zachovala se církevně slovanská kázání biskupa Cyrila Turavského (1130-1182). Roku [[1240]] Polock podrobila litevská knížata a roku [[1307]] jej anektoval litevský velkokníže [[Vytenis]]. Kolem roku 1490 se zde narodil první běloruský tiskař [[František Skaryna]] (Skoryna), který své překlady biblických knih tiskl v Praze. Roku 1498 přijalo město [[Magdeburské právo]] a v [[Polsko-litevská unie\|polsko-litevské unii]] od 1569 bylo sídlem vévody. Polock se stal místem ostrých politicko-náboženských střetů mezi ruským [[pravoslaví]]m a litevskými [[Řeckokatolikcká církev\|uniaty]]. Roku [[1563]] Polock dobyl car [[Ivan Hrozný]], ale o 15 let později zase ztratil. [[Štěpán Báthory]] zde roku 1580 založil [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitskou]] kolej, jejímž prvním rektorem se stal [[Petr Skarga]]. Při prvním dělení Polska roku 1772 připadl Polock Rusku a ztratil na významu, roku 1812 za [[Napoleonské války\|Napoleonských válek]] se blízko města odehrály dvě bitvy.

Polock: Porovnání verzí