Rockwell B-1 Lancer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41:
}}[Dále jen Špaček 2009a]</ref> Vývojem letounu byla pověřena firma North American Rockwell a roku 1969 bylo typu přiděleno označení B-1A. Jeho hlavním úkolem bylo proniknout vysokou rychlostí sovětskou protivzdušnou obranou a udeřit na [[Moskva|Moskvu]].<ref name="LK1:41">Špaček 2009a, s. 41.</ref>
Roku 1970 získal Rockwell objednávku na sériovou výrobu 240 kusů B-1A. Dne 23. prosince [[1974]] vzlétl na letišti v Palmdale první prototyp B-1A a v několika následujících letech se do zkoušek zapojily ještě tři další prototypy. Jelikož se však jednotková cena za B-1A vyšplhala z původně očekávaných 50 milionů dolarů na dvojnásobek, prezident [[Jimmy Carter]] v roce 1977 program zrušil a nechal pokračovat pouze ve zkouškách prototypů.<ref name="LK1:41"
Nový prezident [[Ronald Reagan]] naopak začal intenzivně vyzbrojovat všechny složky amerických ozbrojených sil a přerušený program proto roku [[1981]] obnovil. Přes odpor amerického Kongresu prosadil objednávku 100 kusů zhoršené verze B-1B.<ref name="LK1:42">Špaček 2009a, s. 42.</ref> První kus B-1B vzlétl 18. října 1984 a plynulé dodávky nového letounu začaly v červenci následujícího roku. Poslední stý vyrobený kus B-1B byl letectvu předán v roce 1988.<ref name="LK1:44">Špaček 2009a, s. 44.</ref>
B-1B je [[dolnoplošník]] s měnitelnou geometrií křídel dosahující oproti B-1A mírně nadzvukové rychlosti, ale s daleko větší nosností, než měly původní prototypy, ale s nestrategickým doletem. Toto letadlo B-1B mělo mezikontnentální dolet jen jako prázdné, jako plné muselo být 2 doplněno palivem za letu. Konstrukce draku byla zesílenam tak, aby vydržela let v malých výškách nízkou podzvukovou rychlostí. Požadovaná maximální rychlost se přitom katastrofálně snížila na 1,25 M. Konstrukce letounu je převážně ze slitin [[hliník]]u a [[titan (prvek)|titanu]]. U letounu je přitom využita jen malá část technologie [[stealth]] — upraveny byly například vstupy motorů a stroj dostal nátěr pohlcující radarové záření. Díky tomu je na [[Radar|radaru]] protivníka asi možná zobrazen asi jako setina letounu B-52.<ref name="LK1:42"
Křídlo letounu má pevnou vnitřní část a nastavitelné vnější části, otáčející se na titanových čepech. Je u něj možné nastavit úhly 15°, 25°, 45°, 55° či 67,5°. Letoun pohání čtyři motory [[General Electric F101|General Electric F101-GE-102]] s maximálním tahem 64,94 KN (136,92 s přídavným spalováním). Osm palivových nádrží pojme 112 635 litrů paliva a další přídavné nádrže po 10 996 litrech mohou být umístěny v pumovnici.<ref name="LK1:43">Špaček 2009a, s. 43.</ref>
Řádek 64:
[[Soubor:USAF B-1A Lancer.JPEG|right|thumb|B-1A v roce 1984]]
Čtyřčlennou posádku tvoří dva piloti a dva zbraňový specialisté sedící na [[Vystřelovací sedadlo|vystřelovacích sedadlech]] (v původních B-1A všichni seděli v záchranném modulu, který se mohl celý oddělit od trupu letounu). V přídi letounu se nachází multifunkční radar Westinghouse AN/APQ-164. Nově byl pro letoun vyvinut modernizovaný elektronický obranný systém AIL ALQ-161A. Na horní straně trupu pak letoun nese výmetnice protiradiolokačních a infračervených klamných cílů. V průběhu služby byly všechny letouny postupně modernizovány a s jejich provozem se počítá minimálně do roku 2040.<ref name="LK1:43"
== Operační služba ==
Řádek 70:
[[Soubor:B-1B Lancer is refuled by KC-135R Stratotanker.jpg|thumb|B-1B doplňuje palivo z letounu [[KC-135]]R Stratotanker]]
[[Soubor:B1 Cockpit.JPG|right|thumb|Kokpit B-1B]]
Typem B-1B byly postupně vybaveny čtyři bombardovací křídla (96., 28., 319. a 384. Bomb Wing) a několik zkušebních a cvičných jednotek.<ref name="LK1:44"
Pro úsporu prostředků se po roce 2000 různá část letounů nacházela v rezervě, což mělo pomoci uspořit prostředky na další průběžné modernizace. Úspěšné nasazení B-1B v roli rychlých taktických bombardérů nad územím které není chráněno PVO v Iráku a Afghánistánu ale zabránilo dalšímu snižování stavu operačních strojů. Pod označením FIDL (''Fully Integrated Data Link'') je naopak připravována výrazná modernizace elektronických systémů B-1B.<ref name="LK2:56">{{Citace periodika
Řádek 90:
}}[Dále jen Špaček 2009b]</ref>
=== Operace Pouštní liška
Prvním operačním nasazením letounu byl úspěšný nálet na cíle v [[Irák]]u dne [[17. prosinec|17. prosince]] [[1998]], který během [[Operace Pouštní liška]] provedla dvojice B-1B startujících ze základny Thumrait v [[Omán]]u. Tato operace byla čtyřdenní bombardovací kampaní Spojených států a [[Spojené království|Velká Británie]] proti vybraným iráckým cílům. Letouny B-1B při své první akci napadly kasárny Republikánských Gard v Al Kut a v rámci operace provedly ještě dva jiné nálety. Vždy používaly klasické železné pumy.<ref name="LK2:52-53">Špaček 2009b, s. 52-53.</ref>
=== Operace Spojenecká síla
Dalším nasazením bylo bombardování Jugoslávie během [[Operace Spojenecká síla]] mezi březnem a červnem 1999. Do náletů se zapojilo šest strojů B-1B operující z anglické základny ve Faifordu. Tyto letouny svrhly při 2% operačních letů NATO 20% hmotnosti všech pum. Při náletech používaly vlečené klamné cíle, na které se zaměřovaly jugoslávské řízené střely. Samy přitom shazovaly konvenční železné pumy.<ref name="LK2:53">Špaček 2009b, s. 53.</ref>
=== Operace Trvalá svoboda
B-1B jsou od roku 2001 nasazovány v rámci [[Operace Trvalá svoboda]]. Při operacích nad [[Afghánistán]]em jsou tyto letouny převážně používány v doposud neobvyklé roli taktických bombardérů, ve které se velice osvědčily. Obvykle přitom hlídkují ve vymezených oblastech a jsou ze vzduchu či země naváděny na objevené cíle. Mimo klasických pum přitom používají i přesnou naváděnou munici (například pomocí GPS). Od roku 2008 je pro navádění pum používán kontejner se zaměřovacím systémem AN/AAQ-33 Sniper XR.<ref name="LK2:53-54">Špaček 2009b, s. 53-54.</ref>
=== Válka v Iráku
Intenzivní nasazení čekalo B-1B rovněž ve [[Válka v Iráku|válce v Iráku]], které se od jejího počátku v roce 2003 účastnilo hned 11 kusů operujících z Ománu.<ref name="LK2:55">Špaček 2009b, s. 55.</ref>
=== Ztráty
V letech 1984 až 2000 přitom bylo sedm kusů B-1B ztraceno při nehodách.<ref name="LK1:44"
== Specifikace (B-1B) ==
[[Soubor:B-1B drawing.png|right|300px|Nákres B-1B]]
=== Technické údaje ===
* '''Osádka''': 4
Řádek 131 ⟶ 132:
=== Výzbroj ===
* 3 vnitřní pumovnice pro 34 020 kg výzbroje,<ref name="LK2:57"
* 6 vnějších závěsů s nosností 27 000 kg bylo určeno k nesení jaderných zbraní, které byly zakázány smlouvou [[START I]].<ref name="atp" />
* Varianty výzbroje:
| |||