Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 23 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
Už v jedenácti letech nastoupil Donner jako učeň do dílny dvorního klenotníka [[Johann Franz Prenner|Johanna Franze Prennera]], který mu poskytl vyučení v oblasti medailérství a kovorytectví. Dalším učitelem, který ho zasvětil do sochařského řemesla byl [[Giovanni Guiliani]], který v té době byl významným italským sochařem působícím ve Vídni. Donner se začal u něho přibližně učit v r. 1706 – 1707 a setrval u Gulianiho do r 1710. Donner ale nezískal jeho benátský styl tvorby, větší vliv na něho měla antická díla ze sbírek [[Lichtenštejnové|Liechtensteinů]]. Ve Vídni poté nastoupil i se svým bratrem Matthiasem do dílny švédského medailéra [[Benedict Richter|Benedicta Richtera]]. Ten byl i asi posledním Donnerovým učitelem. Podle některých názorů umělec studoval na vídeňské Akademii v soukromé škole [[Petr Strudel|Petra Strudela]] do r. 1714.
 
Po vyučení u Giulianiho asi odešel z Vídně a jeho cesta pokračovala do [[Itálie]], možná navštívil [[Florencie|Florencii]], [[Řím]] a [[Benátky]], protože jinak Donnerova samostatná tvorba jde velmi těžko vysvětlit. Jiní odborníci vidí spíše v jeho tvorbě vliv francouzského umění a možná podnikl cestu do [[Paříž|Paříže]]. Záhadou totiž zůstává, kde se naučil tak dobré kovolitecké práci s olovem, protože toto se nemohl naučit v Guilianiho dílně ani v Itálii. Olovo se jako materiál poprvé použil v rozsáhlejších plastikách v parku ve [[Versailles]] jako náhrada drahého bronzu. Později se tato technika rozšířila do jiných zemích jako do španělského [[La Granja]] nebo německém [[Nymphenburg|Nymphenburgu]] v [[Mnichov|Mnichově]]. Tedy se Donner asi nemusel naučit této dovednosti ve Francii, ale i u dvorního sochaře [[Guillielmo de Grof|Guillielma de Grof]], který působil v Mnichově a je více pravděpodobné, že studoval zde.
32

editací