Johann Fabri: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Literatura: oprava v posloupnosti
opravy a úpravy
Řádek 1:
'''Johann Fabri''', též česky ''Jan Fabri'' či ''Jan Faber'' (* [[1478]] v, Leutkirch im Allgäu; [[21. květen|21. května]] [[1541]], v [[Baden u(Dolní [[VídeňRakousy)|VídněBaden]]), byl humanistouhumanista a katolickýmod biskupemroku vídeňské[[1530]] diecéze[[seznam vídeňských administrátorů, biskupů a arcibiskupů|biskup vídeňský]]. V letech [[1534]]–[[1541]] také 38. [[Proboštprobošt|proboštem]] [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly]].
 
== Akademické vzdělání ==
Jan Fabri se probošt narodil v Leutkirchen v Allgäu ve Württenbersku. Jeho otec používal rodové příjmení Heigerlin, ale používat jako své příjmení i název svého řemesla – Fabri. Toto příjmení převzal i Johann, který studoval nejdříve ve švýcarském [[Freiburg|Freiburgu]], kde dosáhl hodnosti magistr svobodných umění a doktor obojího práva. Někdy se mylně uvádí, že se stal členem dominikánského řádu. Ovšem dominikán Fabri (stejné příjmení), narozený ve švýcarském Freiburgu, se stal profesorem v Bologni a pak dvorním kazatelem císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]]
 
Jan Fabri byl po vysvěcení farním vikářem v Lindau a pak v rodném městě Leutkirchen, od roku [[1514]]. Brzy byl znám jako výborný kazatel, a proto byl roku [[1517]] jmenován biskupským oficiálem a kanovníkem v Basileji. Papež [[Lev X.]] ([[1513]]-[[1521]]) ho jmenoval [[Monsignore|apoštolským protonotářem]] a později i [[generální vikář|generálním vikářem]] v [[Kostnice (město)|Kostnici]]. Byl zaníceným humanistou, a proto se stýkal především s humanisty – například s proslulým [[Erasmus Rotterdamský|Erasmem Rotterdamským]] ([[1467]]-[[1536]]). Sám Johann Fabri byl horlivým příznivcem reformy církve v duchu katolickém a odpůrcem opoziční reformace. Stal se proto autorem polemik proti [[Jan Hus|Husovi]], [[Martin Luther|Lutherovi]] a dalším reformátorům. Osobně vystupoval proti [[Ulrich Zwingli|Zwinglimu]] v Zürichu ([[1522]]) a v Badenu ([[1526]]). Účastnil se i říšských sněmů ve Špýru ([[1529]]) a Augsburgu ([[1530]]). Proto také vyvracel Augsburskou konfesi.
 
== Církevní úřady ==
Arcivévoda [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand Habsburský]], pozdější císař Ferdinand I. ([[1531]]), si Jana Fabriho zvolil pro svůj dvůr. Fabri se stal jeho zpovědníkem a členem rady. Byl pověřován také důležitými jednáním. Roku [[1528]] se s císařským dvorem přestěhoval do Vídně, kde vystupoval opět proti rostoucímu luterství. Brzy byl jmenován proboštem v uherském Budíně a stal se i koadjuktorem biskupa Dietricha na Vídeňském Novém Městě. Již roku [[1530]] se sám stal vídeňsko-novoměstským biskupem. Vídeň byla tehdy ve velmi neutěšeném stavu, protože Turci ve městě vypálili zejména kostely, fary a jejich dvory, a tak Fabri psal: „jsem biskupem bez duchovních“. Císař mu chtěl jeho situaci ulehčit, a proto jej jmenoval roku [[1531]] pražským kanovníkem a archidiakonem[[arcijáhen|arcijáhnem]].
 
== Litoměřické proboštství ==
Litoměřickým proboštem byl jmenován roku [[1534]]. Důvodem těchto jmenování byla skutečnost, že vídeňsko-novoměstské biskupství bylo jen velmi nepatrně dotováno. Na shromáždění císařských stavů [[13. duben|13. dubna]] [[1545]] byla přijata stížnost na jmenování Fabriho litoměřickým proboštem. K císaři byl vznesen požadavek, aby neobsazoval hlavní duchovní i světské úřady cizinci.
 
Po svém nástupu do funkce v Litoměřicích se Fabri dostal brzy do sporu s tamním kapitulním děkanem Janem Horákem ([[1534]]-[[1541]]). Fabri se jako vídeňský biskup jen zřídka a přechodně vyskytoval v Litoměřicích. Spor vznikl proto, že Fabri požadoval v nové litoměřické rezidenci byt hodný jeho postavení. Rezidenci ale obýval od své instalace právě děkan Horák. Spor musel být nakonec na žádost obou sporných stran řešen roku [[1537]] zvlášť jmenovanými třemi královskými rozhodčími komisaři: zemským hejtmanem v Lužici Ladislavem Berkou z Dubé, dále královským podkomořím rytířem Wolfhartem von Plankenerde-Kinsberg. Třetím rozhodčím byl probošt z Bischoszell a kanovník v [[Kostnice (město)|Kostnici]] ThDr. Petr Speiser. Komise určila polovinu rezdence kapitulnímu děkanovi a polovinu proboštovi nebo jeho zástupci, přičemž rozdělení obytných a užitkových místností měl určit kapitulní děkan. Pro správu příjmů měli oba preláti společného světského úředníka; toto řešení použil již předchozí probošt Žák. Úředník pověřený správou příjmů a výdajů byl povinen vyhotovit dvakrát ročně finanční uzávěrku. ÚředníÚředník, placený z příjmů, je v majetkových věcech vázán mlčenlivostí, se svými návrhy musel seznámit obě strany, bdít nad stavem vinic a všech polností. Příjmy se poskytovaly přednostně těm, kdo konají duchovní službu v chrámu (kaplan, Ondřej Sobek, řeholní duchovní a kalkant šlapající měchy). Zbývající příjmy si rozdělí probošt a děkan ve stejné výši. Pokud by se probošt zdržoval v Litoměřicích, musí žít na vlastní náklady. Bylo předepsáno například i dělení vína. Bohoslužby a kázání měl řídit děkan. Pozůstalost po Žákovi se měla rozdělit mezi probošta a děkana kapituly, nic se z ní však nesmí prodat. Všechna tato rozhodnutí měla platnost tři roky, do roku [[1540]].
 
== Závěr života a odkaz ==
Řádek 35:
[[Kategorie:Probošti]]
[[Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly]]
 
 
[[de:Johann Fabri]]