Němčina lokativ nemá. Používá buď [[příslovce|příslovcí]] (''zu Hause'' ‒ doma, ''nach HauseHaus'' ‒ domů) nebo [[podstatné jméno|podstatných jmen]] s předložkami (''in dem Haus'' (''im Haus'') ‒ v domě, ''in das Haus'' (''ins Haus'') ‒ do domu (dovnitř), ''zu dem Haus'' (''zum Haus'') ‒ k domu). Rozeznává, zda se ptáme ''kam?'' nebo ''kde?'' Téměř vždy platí: Na otázku ''kde?'' odpoví třetí pád ([[dativ]]) a na otázku ''kam?'' čtvrtý pád ([[akuzativ]]). Výjimkou je předložka ''zu'' (k), která dativem odpovídá i na otázku ''kam?'' Otázka ''odkud?'' se většinou pojí se třetím pádem, výjimkou je složitá otázka ''kudy?'', na niž lze odpovídat různými způsoby.
Důležité je rozlišovat mezi ''hier'' (zde) a ''her'' (sem), právě tak jako ''da/dort'' (tam - odpověď na otázku ''kde?'') a ''hin/dort hin'' (tam - odpověď na otázku ''kam?'').
