Alexandra Dánská: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 9 lety
m
typo
m (odkazy)
m (typo)
[[24. září]] [[1861]] seznámila Viktorie svého bratra Eduarda s princeznou Alexandrou ve [[Špýr]]u, avšak teprve o rok později, [[9. září]] [[1862]] (po romanci s Nellie Clifdenovou a smrti svého otce) se Eduard s Alexandrou zasnoubil na královském zámku v [[Laeken]], v sídle [[Belgie|belgického]] krále [[Leopold I. Belgický|Leopolda I.]].
 
O několiněkolik měsíců později se Alexandra odebrala z rodného Dánska do Velké Británie (do [[Gravesend]]u v [[Kent]]u), aby se zde za waleského prince Eduarda, následníka britského trůnu, provdala; svatba se uskutečnila několik dní nato, [[7. březen|7. března]] [[1863]]. Eduardova volba se zpočátku nesetkala s nadšením ze strany jeho matky, královny Viktorie, sympatizující s Němci, nakonec však princeznu akceptovala.
 
Výběr místa svatebního obřadu, kaple sv. Jiřího na zámku ve [[Windsor (hrad)|Windsoru]] byl kritizován: že je to sídlo nepříliš prostorné, takže mnoho lidí nedostalo pozvání, třebaže by se měli a chtěli obřadu zúčastnit, navíc že jde o místo vzdálené od [[Londýn]]a, takže svatba nemohla být podívanou pro mnoho lidí, kteří chtěli ceremonii spatřit. Královna Viktorie se nemohla vyrovnat s nedávnou ztrátou svého manžela, dvůr byl tedy stále poznamenán smutkem a i během slavnosti bylo povoleno nosit šaty pouze v barvě [[lila]] nebo fialovorůžové.
Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy - měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]]). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.
 
V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala [[tanec]] a [[lyžování]], byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna [[Albert Viktor|Alberta]] v roce [[1892]] ("''Pochovala jsem svého anděla a s ním i mé štěstí''"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala [[lov]], k velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi ViktoriiíViktorií a její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.
 
Všechny Alexandřiny děti se narodily předčasně. Alexandra nechtěla, aby se královna účastnila porodů, proto ji uváděla v omyl stran pravděpodobného data slehnutí. Při porodu třetího dítěte, princezny [[Luisa Koburská, vévodkyně z Fife|Luisy]] v roce [[1867]] byla Alexandra vystavena velkému riziku smrti komplikacemi způsobenými [[revmatická horečka|revmatickou horečkou]], která pak u ní zanechala následky na celý život.
Po smrti královny Viktorie ([[22. leden|22. ledna]] [[1901]]) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn (současně i titul [[Indický císař|indického císaře]]). [[9. srpen|9. srpna]] [[1902]] byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho - v roce [[1910]] král Eduard zemřel.
 
Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v řadě [[charita]]tivních organizací, žila v podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během [[První světová válka|první světové války]] její vzhled značně sešel. Začala nostitnosit [[trvalá ondulace|trvalou]] a přehnaně se [[líčení|líčila]], za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s pohybem, vyjadřováním i pamětí.
 
Zemřela na [[mrtvice|srdeční mrtvici]] 20. listopadu 1925 ve venkovské královské rezidenci v [[Sandringham House]], kterou dříve s manželem zcela přebudovali.