Harold I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: lt:Haraldas I Kiškio Koja
drobné úpravy
Řádek 6:
| předchůdce= [[Knut Veliký]]
| následník= [[Hardiknut]]
| královnapotomstvo= Elfwine
| otec = [[Knut Veliký]]
| matka = Elgifu[[Elfgifu z Northamptonu]]
| narozen = cca [[1015]]
| úmrtí = [[17. březen]] [[1040]]
Řádek 15:
}}
 
'''Harold I.''', někdy také '''Harold Harefoot''', (*cca [[1015]] - †[[17. březen]] [[1040]]) byl králem [[Seznam anglických a britských panovníků|Anglie]] od [[12. listopad]]u [[1035]] do [[17. březen|17. března]] [[1040]]. Jeho přídomek Harefoot (''rychlonohý'') byl odvozen z jeho rychlosti a schopnosti lovit. Byl synem [[Knut Veliký|Knuta Velikého]], krále [[Anglie]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Norsko|Norska]] a jeho první ženy Elfgifu z Northamptonu. I když existovaly jisté pochybnosti o jeho původu, byl Harold Knutovým synem.
 
Byl synem [[Knut Veliký|Knuta Velikého]], krále [[Anglie]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Norsko|Norska]] a jeho první ženy [[Elfgifu z Northamptonu]]. I když existovaly jisté pochybnosti o jeho původu, byl Harold Knutovým synem.
Po Knutově smrti ([[12. listopad]]u [[1035]]) byl jeho právoplatným nástupcem na anglickém i dánském trůnu Haroldův mladší bratr [[Hardiknut]], syn Knuta a [[Emma Normanská|Emmy Normanské]]. Hardiknut ale nebyl schopen odcestovat do Anglie na korunovaci, protože na Dánsko se chystali zaútočit norský král [[Magnus I.]] a švédský král [[Anund Jacob]]. Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného [[regent]]a, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte [[Godwin]]a z [[Wessex]]u, se Harold ujal vlády.
 
==Král Anglie==
Po Knutově smrti ([[12. listopad]]u [[1035]]) byl jeho právoplatným nástupcem na anglickém i dánském trůnu Haroldův mladší bratr [[Hardiknut]], syn Knuta a [[Emma NormanskáNormandská|Emmy NormanskéNormandské]]. Hardiknut ale nebyl schopen odcestovat do Anglie na korunovaci, protože na Dánsko se chystali zaútočit norský král [[Magnus I.]] a švédský král [[Anund Jacob]]. Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného [[regent]]a, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte [[Godwin]]aGodwina z [[Wessex]]u, se Harold ujal vlády.
 
Harold odolal snaze o jeho svržení roku [[1036]] Alfrédem Ethelingem a [[Eduard III. Vyznavač|Eduardem]], Emminými syny, které měla s [[Ethelred II.|Ethelredem II.]] Roku [[1036]] se Alfréd Etheling spolu s Alfrédem vrátili z exilu v [[Normandie|Normandii]] v doprovodu malé vojenské skupiny. Podle [[Anglosaská kronika|Anglosaské kroniky]] trvali na tom, aby se mohli setkat se svou matkou ve [[Winchester]]u, ale možná měli v úmyslu jiné záležitosti než jen rodinné setkání. Alfréd byl dostižen na cestě ke Godwinovi a muži věrní Haroldovi ho oslepili. Krátce nato na následky tohoto zranění Alfréd zemřel.
Řádek 23 ⟶ 26:
Roku [[1037]] odjela Emma do [[Bruggy|Brugg]] a Harold byl ''všemi hlasy zvolen králem''. Haroldova postava je zahalena určitým tajemnem a někteří historici se domnívají, že skutečným vládcem byla jeho matka Elfgifu. I když ho arcibiskup [[Canterbury|canterburský]] odmítl korunovat, jeho matka Elfgifu dosáhla stabilizace jeho pozice podplacením vlivných šlechticů.
 
Harold měl zřejmě s Elfwinenemanželského syna Elfwina, který se stal [[mnich]]em někde na kontinentu. Harold podle Anglosaské kroniky vládl 4 roky a 16 týdnů, takže se zřejmě ujal vlády dva týdny po Knutově smrti. Zemřel [[17. březen|17. března]] [[1040]] v [[Oxford]]u, v době kdy Hardiknut vyrážel se svým vojskem z Dánska, a byl pohřben ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]]. Krátce nato bylo jeho tělo vykopáno a popraveno a jeho pozůstatky vhozeny do blízké bažiny. Poté co se Hardiknut stal v červnu [[1040]] anglickým králem, nechal jeho ostatky pohřbít v kostele St. Clement Danes.
 
== Reference ==