Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském: Porovnání verzí

m
m (→‎Dějiny kapituly: překlepy)
Pro vývoj kapituly je rozhodující rozhodnutí [[Karel IV.|Karla IV.]] z 30. 7. [[1366]], potvrzené papežem [[Urban V.|Urbanem V]] 15. 12. [[1367]], podle kterého kanonikáty u Všech svatých se obsazují Mistry Karlovy koleje - tedy profesory [[Univerzita Karlova|Karlovy university]].
 
Kapitula měla probošta, děkana a určitý počet kanovníků, který se během doby měnil. Z [[dignita|dignit]] měl probošt vždy čestné postavení v čele kapituly, děkan (kterého v prvních dobách kapitula volila) vedl hospodářské záležitosti, stanovil pořad bohoslužeb apod. [[Karel IV.]] určil, že kanovníci nemají mít mnoho liturgických funkcí, aby se mohli věnovat studiu a přednáškám.
 
V husitských dobách ztratila kapitula snad všechny své statky, a tím se stalo, že její kanonikáty i dignity spojovali kanovníci svatovítští se svými prebendami. Královská kaple, kterou Karel IV. zamýšlel vybudovat jako obdobu pařížské [[Sainte Chapelle]], byla skoro zničena velkým požárem Malé Strany a Pražského hradu r. 1541. Řadu let ležela v troskách, až ji dala [[Alžběta Habsburská (1554-1592)|Alžbeta]], vdova po francouzském králi [[Karel IX.|Karlu IX.]], znovu postavit v podstatě v dnešní podobě. Pražský arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]] ji vysvětil 20. 8. [[1580]]. Jeho nástupce [[Martin Medek z Mohelnice|Martin Medek]] do ní dne 29. 5. [[1588]] přenesl domnělé ostatky [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] a uložil je do oltáře, který byl zřízen uprostřed presbytáře. R. [[1768]] byl oltář přemístěn.
Držitelé kapitulních dignit u Všech svatých měli právo nosit [[pontifikálie]]<!-- které pontifikálie mohli nosit? všechny čtyři (http://www.iencyklopedie.cz/pontifikalni/) asi ne - jen mitru a berlu? -->: probošt je dostal od [[Klement X.|Klementa X.]] dne 11. 6. [[1673]], děkan od [[Řehoř XVI.|Řehoře XVI.]] dne 17. 2. [[1843]].
 
NěkteríNěkteří dignitáři přijímali opatskou benedikci. Od r. 1820 se jeví snaha zlepšit hospodařské postavení kapituly. Proto se neobsazovaly dignity a jejich výnos se úkládal. Dne 14. 3. [[1837]] [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand Dobrotivý]] vydal obnovenou zakládací listinu, kterou provedl výnos gubernia z 10. 2. [[1842]]. Ani v této listině však nejsou kanonikáty vyhrazeny profesorům. Tato listina upravuje hmotné poměry s odvoláním na výnos statku v Chotci a Zbuzanech. Už v r. [[1833]] měla kapitula značný výnos ve fundacích.
 
Od té doby se finanční poměry kapituly upevňovaly (v r. 1837-1881). Proto 18. 2. [[1884]] rozhodl [[František Josef I.]] o obnově kapituly. Na základě tohoto rozhodnutí vydal pražský arcibiskup [[Bedřich Schwarzenberg (arcibiskup)|Bedřich kardinál Schwarzenberg]] zakládací listinu. Stanovila, že kapitula má 2 dignity a 6 sídelních kanonikátů. Členy kapituly mají být profesoři bohoslovecké fakulty, výjimečně také kneží zasloužilí ve výchově a vyučování. Statuta potvrzená arcibiskupem ze dne 25. 1. [[1885]] stanovila úkoly a povinnosti jednotlivých kanovníků a dignitářů. S účinností od 1. 6. [[1987]] pražský arcibiskup [[František Tomášek|František kardinál Tomášek]] obnovil kapitulu tím, že jmenoval dva dignitáře a 3 kanovníky a kapitulou byla vypracována nová statuta schválená tehdejším pražským arcibiskupem dne 28. 1. [[1987]].