Agorafobie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: id:Agorafobia
m přidání interních odkazů, oprava chyby
Řádek 1:
'''Agorafobie''' patří k [[úzkostná porucha|úzkostným poruchám]]. Obecně je chybně považována za strach z otevřených prostranství. V podstatě jde ale spíše o strach z veřejných prostranství, míst, kde by nebyla rychle dostupná [[pomoc]], a situací s nimi spojených. Tyto [[obava|obavy]] mohou způsobit, že osoba trpící agorafobií se bojí opustit domov. Přitom ale může například přijímat návštěvy a pracovat, aniž by se porucha projevila – pokud ovšem zůstává ve své „bezpečné zóně“.
 
Název má původ v řeckých slovech ''agora'' (αγορά) a ''fobos'' (φόβος). Slovo ''agora'' ve staré řečtině znamená „kde se shromažďují lidé“. Lidé trpící agorafobií mívají těžké [[panický záchvat|záchvaty paniky]], pokud se cítí lapeni, nedostatečně chráněni, pokud mají pocit, že ztrácejí kontrolu nebo jsou příliš daleko od své „bezpečné zóny“. Během silných záchvatů [[úzkost]]i mohou být agorafobici uvězněni v domě, v určitém pokoji nebo i upoutáni na lůžko, než se jejich podrážděný [[Nervová soustava|nervový systém]] uklidní a hladina [[adrenalin]]u se vrátí na normální úroveň.
 
Lidé trpící touto poruchou jsou často přecitlivělí na své tělesné reakce a podvědomě přehnaně reagují na úplně běžné a normální situace. Například úsilí vynaložené na vyjití schodů si může agorafobik vyložit jako příčinu [[panický záchvat|záchvatu paniky]], protože zrychluje [[puls]] a dýchání.
 
Poruchy se projevujeprojevují většinou po třicátém roce života. Jen zřídka vzniká v dětství nebo po dosažení 45 let. Průběh agorafobie je chronický, [[intenzita]] přitom kolísá.
 
== Diagnostická kritéria ==
Řádek 21:
 
== Léčba ==
Používá se [[terapie postupného vystavování obávané situaci]] v kombinaci s [[kognitivní terapie|kognitivní terapií]] a někdy i farmakoterapií ([[antidepresiva]] [[SSRI]] a [[SNRI]]).
Většinou platí, že pomocí antidepresiv se dá omezit [[úzkost]] a tělesné příznaky, ale vyhýbavé chování spojené s agorafobií se téměř nemění. Proto se kromě [[farmakoterapie]] pacient (pod dohledem terapeuta[[terapeut]]a i samostatně) postupně a systematicky (nejlépe denně) vystavuje obávaným situacím. Začíná se u situace působící nejmenší [[úzkost]].
Tato [[terapie]] je založena na faktu, že úzkost nemůže růst do nekonečna a pokud je pacient v kontaktu s obávanou situací po dostatečně dlouhou dobu, začne úzkost klesat.
 
== Odkazy ==