Naturalismus (literatura): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: oprava pravopisu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Naturalismus''' (z [[Latina|latinského]] ''natura'', příroda) je umělecký směr, který se snaží zachytit nezkreslenou realitu (alespoň takovou, jaká je v očích naturalistů). Vznikl v 70. letech [[19. století]] ve [[Francie|Francii]] z klasického realismu. Za jeho tvůrce bývá označován [[Émile Zola]], k dalším naturalistům v literatuře patří např. [[Guy de Maupassant]], [[Gustave Flaubert]] a [[Alphonse Daudet]].
 
Naturalistické spisovatele láká [[pesimismus]] – lidská bída, [[smrt]] i stáří. TématickyTematicky se zaměřují na podmínky lidské existence v urbanizované, vědecko-průmyslové civilizaci.<ref name="Lexikon">{{Citace sborníku
| příjmení = Schneider
| jméno = Lothar
Řádek 26:
}}</ref> Podle nich není dobré vytvářet realitu ze snů, vyšší cíle jsou pro ně jen klamnou iluzí.{{fakt?}} Jako lepší způsob bytí berou uvědomění pravé reality.{{fakt?}} Naturalismus klade velký důraz na detailní popis prostředí i situací (například detailní líčení deliria v Zabijákovi) a na rozdíl od realismu, ve kterém hlavní postavu představuje průměrný člověk, naturalismus zobrazuje něčím výjimečné osoby (takzvaně „nejbídnější z bídáků“), stojící buďto na okraji společnosti, nebo na jejím vrcholu ([[Rusko]]). Hlavní postavy jsou určitým způsobem zvláštní, poznamenané, vyřazené. Trpí fyzickou nebo psychickou narušeností.{{fakt?}} Naturalisté se snaží o exaktní zobrazení předmětu pozorování, odmítají stylizaci. <ref name="Lexikon"></ref>
 
Základy naturalismu se objevují u [[Gustav Flaubert|Gustava Flauberta]], první formulace v předmluvě k románu ''Germinie Lacerteux'' (''Germinie Lacerteuxová'', [[1864]]) od bratří Goncourtů. [[Émile Zola]] jej rozvinul jako [[literatura|literárně]]-[[estetika|estetický]] [[program]]. [[teorie|Teoreticky]] jej zpracoval v knize ''Le roman expérimental'' (''Experimentální román'', [[1880]]), teorii se pokusil uvést v [[praxi]] v [[román|románovém]] cyklu, literárním [[experiment|experimentu]]u ''Les Rougon-Macquart'' (''[[Rougonové-Macquartové]]'', [[1871]] - [[1893]]). Zola vycházel z teorie prostředí [[Hippolyte Taine|Hippolyta Taina]] spočívající v tom, že lidé jsou determinováni [[rasa|rasou]], [[prostředí|prostředím]]m a dobou. Umělec volí tedy pouze [[postava|postavy]] a [[syžet]], umělcovo vědomí zastupuje měřící aparaturu. <ref name="Lexikon"></ref>
 
Původní filozofický význam slova naturalista odkazoval k inspiraci empiricky orientovanou přírodovědou. Naturalismus souvisí s [[determinismus|determinismem]]. Ten vylučuje úlohu vůle, nebo výchovy člověka na svůj osud. Člověk je předurčen prostředím a vrozenými vlastnosmi (jsou dědičné).