Národní strana svobodomyslná: Porovnání verzí

Tyrš za Mladočechy v Říšské radě, se zdrojem
m (napřímení odkazu)
(Tyrš za Mladočechy v Říšské radě, se zdrojem)
== Historie strany ==
 
Uvnitř původně jednotné české [[Staročeši|Národní strany]] se již kolem roku [[1863]] vytvořily dvě hlavní skupiny: [[Staročeši]] a Mladočeši. Ohniskem sporu byl názor na [[pasivní rezistence|pasivní resistenci]] praktikovanou Staročechy. Roku [[1874]] dorazilo sedm mladých poslanců Národní strany na [[Říšský sněm (instituce)|říšský sněm]] do [[Vídeň|Vídně]], čímž právě porušili pasivní rezistenci. Ještě téhož roku v prosinci vznikla Národní strana svobodomyslná, jejímž prvním předsedou se stává [[Karel Sladkovský]].
 
Ta se otevřeně hlásila k aktivismu. Strana se hlásila k odkazu [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]], požadovala univerzální volební právo pro všechny muže, prosazovala svobodu jednotlivce. Strana se snažila o&nbsp;snížení vlivu [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] a vymezovala se proti politicky zastoupené české historické šlechtě ('''konzervativní velkostatek'''). Za mladočechy se do Říšské rady dostal i dr. [[Miroslav Tyrš]]<ref name="DTV2">{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| příjmení2 = Krátký
| příjmení3 = Marek
| jméno = Jiří
| jméno2 = František
| jméno3 = Jaroslav
| titul = Dějiny tělesné výchovy II.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1986
| kapitola = Vznik Sokola
| strany = 23
}}</ref>
 
Ve volbách do českého sněmu v roce [[1889]] Mladočeši překvapivě uspěli a získali 37 mandátů. Ještě lepšího výsledku dosáhli ve volbách roku [[1891]], kde zvítězili a ukončili tak epochu dominance Národní strany. K vyvrcholení mladočeského hnutí došlo roku [[1892]], kdy byl vydán '''Manifest mladočeské strany'''. V&nbsp;tomto období se také vytvořila moravská obdoba Národní strany svobodomyslné - [[Neodvislá strana lidu na Moravě]]. Ta byla prohlášena za zemskou organizaci Mladočechů.
 
Mladočeši se postupně dopracovali k toleranci vlády - to vysvětlovali ústupky vídeňské vlády Čechům a obavami z případného růstu německé levice. Zpět k obstrukci přešli roku [[1899]] po&nbsp;znerovnoprávnění češtiny. Roku [[1900]] přešli k důsledné obstrukci. Roku 1901 opět výrazně zvítězili ve volbách do říšské rady i do českého zemského sněmu. V říšské radě zastupoval mladočechy m.j.&nbsp;[[Vilém Kurz starší|Vilém Kurz]]. Roku [[1906]] opět vstoupili do vlády (vláda Konráda Hohenlohe). Roku [[1907]], kdy bylo uzákoněno všeobecné a rovné hlasovací právo pro muže, kandidovali do říšské rady společně se&nbsp;Staročechy a umístili se na druhém místě za [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Českoslovanskou stranou agrární]]. Předstiženi agrárníky byli i ve volbách do českého zemského sněmu následujícího roku.
 
Po vypuknutí [[První světová válka|1. světové války]] nastaly pro Mladočechy zlé časy. [[Karel Kramář]], [[Alois Rašín]] a další byli zatčeni a ve vykonstruovaném [[monstrproces]]u odsouzeni k smrti (později byli omilostněni). [[9. únor|9.&nbsp;února]] [[1918]] se Národní strana svobodomyslná sloučila s Českou stranou státoprávně pokrokovou a velkou částí České strany pokrokové. Nová strana dostala název '''Česká státoprávní demokracie'''. V květnu se k ní připojila i [[Pokroková strana lidu na Moravě]] a v říjnu Národní strana. Po vyhlášení nezávislosti [[Československo|Československa]] strana přijala název [[Československá národní demokracie]].
 
== Reference ==
<references/>
 
[[Kategorie:Národní strana svobodomyslná]]