Adolf Loos: Porovnání verzí
rozsáhlá doplnění, doplnění a upřesnění pramenů
(Omyl, zrušena editace Josef Bauer a Otto Berger -hyperwiki propojení. Jde o jiné osoby a shodu jmen. Jacques Groag zůstává) |
(rozsáhlá doplnění, doplnění a upřesnění pramenů) |
||
|
[[Soubor:Villa Muller 099.jpg|[[Müllerova vila]] od Adolfa Loose v Praze-Střešovicích. Pohled od jihu.|thumb]]
'''Adolf Loos''' ([[10. prosinec|10. prosince]] [[1870]] [[Brno]] – [[23. srpen|23. srpna]] [[1933]] [[Kalksburg]] u [[Vídeň|Vídně]]) byl klasik moderní [[Architektura|architektury]], čelný představitel architektonického [[purismus (architektura)|purismu]]. Spolu s [[Leopold Bauer|Leopoldem Bauerem]], [[Joseph Maria Olbrich|Josephem Mariou Olbrichem]] a [[Josef Hoffmann|Josefem Hoffmannem]] patří k významným rodákům z [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], kteří ovlivnili [[Evropa|evropskou]] architekturu.
== Životopis ==
Narodil se v Brně v rodině kamenosochaře. Jeho rodný dům stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po
Znamenitá odborná studia poté absolvoval na [[Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec|průmyslové škole v Liberci]] (před pavilonem H [[Technická univerzita v Liberci|Technické univerzity - dříve budovy Stavoprojektu]] má památník) a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na [[Technická univerzita Drážďany|drážďanské technické univerzitě]]<ref> {{Citace monografie
| příjmení = Sarnitz
| jméno = August
| strany = 90
| jazyk = česky
}}</ref> usadil ve
V letech 1895-1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve [[Filadelfie|Filadelfii]], [[New York|New Yorku]] a [[Chicago|Chicagu]]. V Chicagu se seznámil s výsledky [[Chicagská škola|Chicagské školy]]
Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a Uherském Hradišti a poté se usadil ve Vídni. Brzy zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména [[Karl Kraus]], Petr Altenberg a [[Egon Schiele]]. Začal psát do listů a časopisů jako: Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse. Články vzbudily pozornost a přinesli mu i první úkol – návrh krejčovského salonu Ebenstein, který mu přenechal kolega Max Fabiani. O rok později navrhl kavárnu Museum (dnes pozměněnou), která se stala centrem vídeňského uměleckého a intelektuálního kvasu na mnoho desítek let.
V prvním desetiletí byl Adolf Loos jednou z nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Ovlivňoval nejvýznamnější osobnosti oné doby, jak se z toho sami vyznali: zejména [[Ludwig Wittgenstein]], [[Arnold Schönberg]] a [[Le Corbusier]]<ref>[Le Corbusier. ''Hommage <br />
à Adolf Loos'']. Paris 1931</ref>.
Po zániku Rakousko – Uherska se dynamické a intelektuální milieu z velké míry rozpadlo a svou roli sehrála také těžká hospodářská situace Rakouska. V té době Loos obracel svou pozornost stále více do bývalé rodné země Českých zemí, kde se velmi úspěšně rozvíjela moderní architektura, a mladí tvůrci převzali štafetu a silně se inspirovali právě u Loose.
Od poloviny 20. let se stále více hlásily následky dřívějšího onemocnění [[Lues|sifilidou]]<ref>Černoušková D.,Chatrný J. (eds.). ''Brněnské stopy Adolfa Loose.'' Brno MMB 2010 ISBN 978-80-86549-08-8</ref> a od roku 1928, mu rychle se zhoršující nemoc nejen znemožňovala práci, kterou víc a více konali jeho asistenti a společníci, ale uvrhla jej do chudoby a společenské izolace.
Zemřel ve věku 63 let v soukromém sanatoriu Dr. Schwarzwalda ve vídeňském předměstí Kalksburgu.
Jeho hojné kontakty s Židy (většina jeho klientů, dvě manželky, nejbližší přátelé a téměř všichni asistenti byli Židé) zavdávala mylné domněnce, že Loos sám byl židovského původu. Tento omyl se dokonce dostal do jinak spolehlivých publikací<ref>Zempliner Artur. ''Encyklopedie významných osobností ve víru židovského osudu''. Praha Lederer a Zempliner 2000 ISBN 80-238-5971-4</ref>. Opak je však pravdou, není žádná evidence, že Adolf Loos by byl židovského původu.
=== Dílo ===
== Architektonický styl ==
Společnost však nikdy není jednolitá a jiná její část ji naopak podporovala a Loos neměl v prvních dvou desetiletích o klienty nouzi. Jeho stavebníci se navíc rekrutovali z majetných kruhů.
Rozhodující vliv měla ta část Loosvy tvorby, která spadá do let 1904 -1910. Tehdy vznikla vila Karma (1904) pro psychiatra Beera, který byl nucen v Montreux, traktát „Ornament a zločin a vila Steiner ve vilové čtvrti Hietzing (1910).
Loos odmítal v architektuře, ale i užitém [[umění]] cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Ve vlivném článku [[Ornament|Ornament]] a zločin<ref>In: Bohumil Markalous:''Ornament a zločin''. Praha Ars 1929 str. 139</ref> (Ornament und Verbrecher - 1910<ref>Adolf Loos: Ornament und Verbrechen. ''Fremden-Blatt'' Wien 22.10. 1910</ref>) se zabýval tím, za jakých okolností je ornament zločinem který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.
== Raumplan ==
Během první světové války rozvinul Adolf Loos organizační princip domu zvaný Rauplan (pojmenování nemá český ekvivalent a v německém tvaru již zdomácnělo).
Navrhování (i realizace) stavby podle Raumplanu znamená pracovat s různými výškami místností a využití jejich vodorovné propojení a průhledů k jímavé prostorové konfiguraci. Tento princip nebyl u staveb zcela nový. Živelně vznikal již u starověkých a středověkých staveb, stejně jako byl vlastní jistým druhům prostor z užitných důvodů (obchody, knihovny a knihkupectví, sýpky apod.) Loos jej ale v součinnosti se svými asistenty povýšil na princip, nakládal s ním velmi s velkým důmyslem a mistrovstvím a vytvořil s jeho užitím několik ceněných děl. K nim náleží vila Josefa Rufera 1922, vila Moller, Müllerova vila v Praze, vila básníka rumunského původu [[Tristan Tzara|Tristana Tzary]] na [[Montmartre|Montmartru]]. Poprvé se tento postup objevil v Loosově díle v plném rozsahu v roce 1915 při rekonstrukci vily Mandl. Náznaky prvních principů (i když při stejné úrovni podlah) ale použil již dříve – např. u krejčovského salonu Knize.
Další práce
Po skončení 1. světové války vytvořil Loos několik děl, která vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury. Patři k nim dokonce nerealizovaný návrh vily pro [[Josephine Bakerová|Josephine Bakerovou]] (1927), která byla následkem žárlivého vztahu dvou slavných architektů – Adolfa Loose a [[Le Corbusier|Le Corbusiera]] - k této elektrizující ženě.“ Adolf Loos vyslal svého společníka [[Heinrich Kulka|H. Kulku]] do Paříže, aby přímo tam vedl návrhové práce a pravidelně se slavnou tanečnicí konzultoval.
Dále mají značný význam vila [[Tristan Tzara|Tristana Tzary]], horská vila Kruner v Payerbachu u [[Semmering (Dolní Rakousy)|Semmeringu]] a také [[Müllerova vila]] v Praze.
Pro [[České země]] vytvořil Adolf Loos hodně přes třicet návrhů v rozmezí 30 let jeho tvorby. Největší vliv ale měla na další rozvoj [[Moderní architektura|moderní architektury]] dnes polozapomenutá Bauerova vila v [[Hrušovany u Brna|Hrušovanech u Brna]], která měla zásadní vliv jako silný inspirační zdroj na [[Jindřich Kumpošt|Jindřicha Kumpošta]], Grunta a [[Bedřich Rozehnal|Bedřicha Rozehnala]] podle jejich vlastního zhodnocení<ref>Dle osobních sdělení JS - autorovi editace v roce 1981 Grunt a 1982 Rozehnal</ref>.
Adolf Loos měl ale i značný zájem o sociální tvorbu. V polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. Větší pozornost by zasloužil jeho soubor domů (dodnes dobře zachovalý) v [[Náchod|Náchodě]] [[Babí (Náchod)|Babí]]/Vyšehradě.
Adolf Loos se dostal znovu do ohniska světové pozornosti na přelomu 70. a 80. let mimo jiné v souvislosti s tehdejším zájmem o [[Postmoderní architektura|postmoderní architekturu]] charakterizovanou Charlesem Jencksem. Loosův návrh budovy Chicago Tribune z věhlasné [[Architektonická soutěž|architektonické soutěže]] (1924), se stal téměř hlavní ikonou tohoto hnutí<ref>Charles Jencks: ''The Language of Post-modern Architecture''. New York 1977</ref>
== Práce českých badatelů ==
Vedle zájmu specialistů na Loosovo dílo z různých zemí, zejména z Rakouska, Italie, Holandska Izraele a USA je třeba připomenout mimořádnou objevnost práce v exilu usazené historičky umění Věry Běhalové, za kterou stojí pionýrská práce o vile Karma a Vladimíra Šlapety s jeho útlým, ale převratným katalogem z 80. let.
== Stavby a realizace==
* Salon Ebenstein Vídeň Kohlmarkt 1897
* Café
* Heroldův dům na Jiráskově ulici v Brně 1900
* Manzovo knihkupectví ve Vídni▼
* Vila Karma [[Montreux]] 1904
* American Bar ve Vídni▼
* Krejčovský salon KNIZE, Vídeň Graben 1910
* obchodní dům Goldman a Salatsch ([[Looshaus]]) ve Vídni, 1911▼
*
* [[Cukrovar]] a vila Viktora Bauera v [[Hrušovany u Brna|Hrušovanech u Brna]], 1915 ▼
* Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna, 1917 ▼
* [[Dům Tristana Tzary|Dům a studio]] [[Tristan Tzara|Tristana Tzary]] v [[Paříž]]i, 1926▼
* Haus Scheu ve Vídni, 1913
* [[Müllerova vila]] v Praze, 1930▼
▲* Cukerní
* Řada bytových interiérů v [[Plzeň|Plzni]]▼
▲*
** byt v Bendově ul. 10 ([[1930]]-[[1931]]), movitá kulturní památka▼
* Vila Moler, Vídeň
** Klatovská tř. 12 ([[1929]])▼
** Klatovská tř. 140 ([[1930]])▼
* Dům v kolonii Werkbundsiedlung Hietzing 1932
** Klatovská tř. 19 ([[1931]]-[[1932]])▼
* Brumelův dům v Plzni
** byt v Husově ul. 20 ([[1931]]-[[1932]])▼
•
** byt v Skrétově ul. 24 (pravděpodobně realizováno některým ze žáků až po smrti A. Loose)▼
** přestavba domu v Husově ul. 58 ([[1928]]-[[1929]])▼
** ''Weinerův byt'' na nám. Republiky 22 ([[1931]])▼
* Náchod -Kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp.154-161 (Evidovaná památka číslo 4780)▼
▲*
== Žáci a spolupracovníci ==
| issn =
}}
* ŠLAPETA Vladimír. ''Adolf Loos a česká architektura''. Louny 1984
* SCHACHEL Roland, RUCKCHCIO Burkhart. ''Adolf Loos''. Wien 1981
* KULKA Heinrich. ''Adolf Loos''. Vídeň Anton Schroll 1931
* BEHALOVA Vera. Heinrich Kulka Forschung. ''Bauforum 43/1974''
* BEHALOVA Vera. ''Die Wohnungen von Adolf Loos in Pilsen in: Adolf Loos 1870-1933'' . Berlin Akademie de Künste 1983. s. 78-91
* SAPÁK Jan. ''Adolf Loos in. Adolf Loos and the reconstruction of Villa Müller''. Praha Archis 2001. s. 42-66
* SAPÁK Jan. K hypotetické rekonstrukci Loosovi vily v Hrušovanech u Brna in. ''Architektura ČR 8/1982'' s. 369-371 .
* KUBINSZKY Mihály. ''Adolf Loo''s. Budapest Akadémiai Kiádo 1970, Berlin 1971
* KURRENT Friedrich. ''Adolf Loos als Kostrukteur''. Wien 1990 in. Architektura ČR
* Kolektiv - SCHACHEL L.Roland a další. ''Adolf Loos'' (velký výstavní katalog). Wien, Albertina 1990
* LOOS Adolf (Markalous Bohumil eds.). ''''Řeči do prázdna''''. Praha Orbis 1929
=== Související články ===
* [[Louis Sullivan]]
* [[Ludwig Mies van der Rohe]]
* [[Bohuslav Fuchs]]
* [[Heindrich Kulka]]
* [[Karl Kraus]]
=== Externí odkazy ===
| |||