Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 46 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení odkazu
V konstrukci F4D bylo použito široké, okrouhlé delta křídlo s kulatými konci. Letoun dostal přezdívku podle [[Rejnok manta|rejnoka manta]], kterého připomíná. Tlusté kořeny křídel obsahovaly vstupy vzduchu do motoru. Palivové nádrže byly jak v trupu letounu, tak v jeho křídlech. Na náběžné hraně křídla byly sloty, které měly zvýšit vztlak při vzletu a přistání. Na odtokové hraně křídel byly elevony, které sloužily k ovládání letounu.
 
Letoun měl pohánět motor ''Westinghouse J40'', jehož vývoj ale nebyl úspěšný. Naštěstí konzervativní konstruktéři Douglasu počítali i s alternativními motory a proto byl nakonec použit motor [[Pratt & Whitney J57]], který byl větší a výkonnější. Sériová výroba letounu probíhala v letech [[1950]]–[[1958]]. Námořnictvo získalo první kusy v roce [[1956]] a [[USMCNámořní pěchota Spojených států amerických|námořní pěchota]] v roce následujícím. Celkem bylo postaveno 419 kusů hlavní sériové varianty '''F4D-1'''. Jiné varianty zůstaly jen ve fázi projektu.
 
Typ F4D se vyznačoval především výbornou stoupavostí. I v této kategorii vytvořil řadu rekordů. Byl schopný vystoupat do výšky 15 000 metrů za pouhé 2 minuty a 36 sekund, přičemž po celou dobu stoupal pod úhlem 70°.
201 018

editací