Výběrný les: Porovnání verzí

'''Výběrný les''' vzniká v důsledku uplatňování tzv. výběrného hospodářského způsobu. Zjednodušeně lze řící, že namísto obvyklé těžby stromů určitého stáří se pravidelně těží [[strom]]y [[cílová tloušťka|cílové tloušťky]] a zároveň je cílem co největší věková a prostorová různorodost takového [[les]]a dosahová "zušlechťovacím výběrem". Výběrné lesy často vznikaly z tzv. "[[selský les|selských lesů]]" nebo lesů obecních ve kterých se hospodařilo "toulavou sečí" tedy výběrem dříví potřebného pro chod hospodářsví nebo obce <ref>Ammon,W. ''Výběrný princip v lesním hospodářství''. 1. vyd. Zlín&nbsp;: Lesnická práce s.r.o., 2009. 157 s. ISBN 978-80-87154-25-0</ref>. "Kultivací" tohoto, provotně kořistnického způsobu, a zavedením zásad výnosové vyrovnanosti vlasně vznikly první výběrné lesy. Typický je kontrast zastoupení tloušťkových tříd ve výběrném a pasečném lese. Zatímco v pasečném lese tloušťky stromů vykreslí [[Gaussova křivka|Gaussovu křivku]] pro les výběrný je typická klesající křivka (hyperbola) zachycující pokles početnosti směrem k vyšším tloušťkovým třídám (nejvíce stromů je v nižších tloušťkových třídách a jejich počet rychle klesá směrem k cílové tloušťce). Výběrný les se na první pohled odlišuje od běžného hospodářského lesa zastoupením celého spektra různě starých stromů na stejné ploše (věková různorodost), v patrech pod sebou (bohatá prostorová diferenciace) a absencí holých ploch (pasek). [[Porostní zásoba]] je stejnoměrně rozmístěná po celé ploše lesa ve smíšené skupinovité skladbě. Důležitým znakem je trvale udržovaný vertikální [[zápoj]] korun stromů <ref>Ammon,W. ''Výběrný princip v lesním hospodářství''. 1. vyd. Zlín&nbsp;: Lesnická práce s.r.o., 2009. 157 s. ISBN 978-80-87154-25-0</ref>. Strukturou se výběrný les podobá některým [[prales]]ům mírného pásma. Aby bylo možné v takovém lese hospodařit (kácet stromy a odvážet dříví) je nutná dostatečně hustá [[dopravní síť]] umožňující kácet a odvážet libovolný strom. Zásadně se uplatňuje [[kladný výběr]] to znamená že při výchově se vyhledávají nadějné stromy a odstraňují se jedinci, kteří jim nejvíc škodí. Při výběrné seči se postupuje zpravidla ve třech krocích <ref>Polanský,B. ''Pěstění lesů''. 1. vyd. Praha&nbsp;: SZN, 1966. 514 s.</ref>:

Převod lesa pasečného na výběrný je dlouhodobá záležitost. Doba převodu většinou přesahuje [[doba obmýtí|dobu obmýtí]] na daném stanovišti (80-120let). Princip převodu spočívá v opakovaném mírném zasahování do porostu s cílem uvolnění kvalitních stromů (pozitivním výběrem), zajištění přirozené [[Obnova lesa|obnovy]] a postupnépostupném dosažení odpovídající diferenciace věku, tlouštěk a výšek při uspořádání vývojových tříd pod sebou nebo těsně vedle sebe<ref>http://lesprace.silvarium.cz/content/view/512/</ref>.

Těží se jednotlivé "zralé" stromy dle cílové tloušťky a tím se ve spodních patrech se uvolňují nadějní jedinci od útlaku ostatních stromů. Pokud je to z ekonomického hlediska zajímavé nebo z [[fytopatologie|fytopatologického]] hlediska nezbytné odstraňují se i odumírající, nemocné nebo suché stromy. Tento způsob lépe vyhovuje stinným (jedle, buk) nebo stín snášejícím (smrk) dřevinám.

**Trvalost, bezpečnost a plynulost (výnosová vyrovnanost) hospodaření je zabezpečená na mnohem menší ploše než u jiných typů lesa (uvádí se plocha 10ha i méně). Umožňuje i vlastníkům malých výměr získávat pravidelný výnos aniž by museli čekat na dosažení obmýtí.

**Nevzniká holina (paseka)- lépe (trvaleji) plní [[mimoprodukční funkce lesa]]

**Většinou není třeba umělé zalesňování (samovolně vzniká přirozená [[obnova lesa|obnova]])

**Těžba a přibližování dříví je technologicky náročnější. Je méně soustředěná (rozptýlená po větší ploše) a proto může být i nákladnější.

**Vyžaduje dokonalé zpřístupnění (hustá [[dopravní síť]]).

**Podporuje stinomilné klimaxové dřeviny a organismy (k-stratégy) na úkor druhů náročnějších na světlo nebo vyhledávajících [[disturbance]] - ([[r-stratég]]y).