Verze z 21. 1. 2012, 18:20 editovat ZéroBot (diskuse \| příspěvky) 106 944 editací m r2.7.1) (Robot: Přidávám sr:Врућа тачка ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 1. 2012, 23:52 editovat zrušit editaci Iaroslavvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 929 editací české významy slov; chybné číslo u popisku obr. (skvrn je 45) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Hotspots.jpg\|thumb\|Identifikovaných 4445 horkých skvrn na zeměkouli]] '''Horké skvrny''' (zvané též '''hot spots''' z anglického jazyka) jsou místa v [[Země\|zemském tělese]], která jsou charakteristická zvýšeným tokem [[geotermální energie]]. Může to být důsledek výstupu [[konvekční proud\|konvekčních proudů]] nebo větší soustředění [[radioaktivita\|radioaktivních]] [[izotop]]ů v [[zemská kůra\|zemské kůře]]. Magma následně vystupuje na povrch a vznikají oblastí [[vulkanismus\|sopečné činnosti]], které však nekopírují místa, kde se setkávají [[litosférická deska\|litosférické desky]]. Horké skvrny se mohou nacházet na [[oceánská kůra\|mořském dně]] i na [[kontinentální kůra\|kontinentech]]. Protože nejsou svojí polohou vázány na litosférické desky, pokud dochází k posunu litosférické desky, mění se i místo výstupu [[magma]]tu na povrch planety. Důkazem tohoto procesu je vznik řetězců sopečných ostrovů. Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má [[bazicita\|bazické]] (zásadité) složení. Díky malé [[viskozita\|viskozitě]] (vazkosti) [[láva\|lávy]] vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. [[štítový vulkán\|štítové vulkány]].▼ Horké skvrny nejsou svojí polohou vázány na litosférické desky, pokud tedy dochází k posunu litosférické desky, mění se i místo výstupu [[magma]]tu na povrch planety. Důkazem tohoto procesu je vznik řetězců sopečných ostrovů. ▲Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má [[bazicita\|bazické]] složení. Díky malé [[viskozita\|viskozitě]] [[láva\|lávy]] vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. [[štítový vulkán\|štítové vulkány]]. Když dojde k posunu desky nad horkou skvrnou, přichází sopka o svůj zdroj magmatu a stává se vyhaslou. Postupným zvětráváním se snižuje její nadmořská výška, až nakonec opět zmizí pod hladinou oceánu. Tak vzniká podmořská hora, neboli '''[[guyot]]'''. Teprve připočtením těchto podmořských vyhaslých sopek k těm v současnosti aktivním získáme skutečnou délku celého ostrovního řetězce. Podle polohy jednotlivých sopek je pak možné určit i směr pohybu litosférické desky.

Horká skvrna: Porovnání verzí