Bulharská lidová republika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 77:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-066, Berlin, VI. SED-Parteitag, Warnke, Shiwkow - Zhivkov.jpg|thumb|right|[[Todor Živkov]]]]
Po celou dobu patřil komunistický režim v zemích Východního bloku k těm konzervativnějším a následkem represivních opatření zde téměř chyběla politická opozice. I přesto se objevilo několik pokusů o svrhnutí režimu (například spiknutí [[Ivan todorov Goruňa|Ivana Todorov-Goruni]]), ty však byly již v zárodku zlikvidovány.
Od sedmdesátých let docházelo i k pozvolné přeměně režimu od oslavování Sovětského svazu k podpoře vlastních národních tradic. Zásadní podíl měla na tom Živkovova dcera [[Ljudmila Živkovová|Ljudmila]]. [[Bulharská kultura]] se během tohoto období prezentovala nejen doma, ale i v zahraničí. Pořádaly se výstavy a bulharští umělci byli štědře dotováni státem (čímž si je však zároveň režim snažil naklonit).<ref name="rych359">Rychlík, str. 359</ref> Spolu s podporou bulharské kultury však začal růst problém [[Turkové|turecké]] menšiny, která v Bulharsku tvořila zhruba 9% obyvatelstva. Státní správa považovala tuto část populace za nebezpečnou složku společnosti, schopnou ohrozit územní celistvost státu odtržením tureckých částí (zejména [[Rodopy|Rodop]]) od Bulharska. Režim se snažil tento živel [[asimilace (sociologie)|asimilovat]] zavíráním tureckých škol a nakladatelství. Tím však vládní složky vyprovokovaly dvojici [[terorismus|teroristických]] útoků ze srpna 1984, na což vláda odpověděla ještě tvrdším postupem proti tureckému etniku. Měla být zakázána turecká jména a jejich majitelé si měli vybrat bulharská. To se nejen že setkalo s neúspěchem, ale vedlo i k zhoršení pozice státu v zahraničí a zejména k výraznému zhoršení stavů s Tureckem.
| |||