Architektonická soutěž: Porovnání verzí

Některé soutěže upadly v podezření, že byly příčinou enormních nákladů - [[Opera v Sydney|opera v Sydney]], [[Guggenheimovo muzeum (Bilbao)|muzeum v Bilbau]] nebo [[Nový trojský most|nový trojský most]]. Příčinou "překračování" nákladů není soutěž sama ale okolnosti a neexistující pořadavek na finanční limit již před soutěží. Výsledky jiných soutěží přinesly naopak značně úsporné stavby - např. soutěž firmy [[Baťa]] v roce [[1935]]. Enormní náklady jsou spojeny s trendem ikonických staveb, nikoliv se soutěžním nástrojem jako takovým. Má-li stavba dosáhnout také vyrovnané nákladové bilance, musí být takový požadavek přítomen již v záměru a poté vtělen do podmínek soutěže. Soutěže mohou být jak úsporné tak zacíleny na architektonický efekt a vznik stavby, která vejde do dějin. To podle toho jaký výsledek je hledán a jak jsou moderovány. V přípaně [[Sydney]] i [[Bilbao|Bilbaa]], se "zvýšené" náklady mnohonásobně vrátily a vyplatily <ref>[Guggenheimovo http://www.spanelsko.info/g-muzeum (Bilbao)-bilbao.htm Návrácení investic - muzeum Bilbao]</ref> v jinak nezískatelných benefitech pro daná města, státy a dokonce i kontinenty (dříve "ztracená" [[Austrálie (kontinent)|Australie]]). Také se v obou případech podařilo že stavby mají neotřesitelné místo v dějinách a prokazují svým [[Stavebník|stavebníkům]] neocenitelnou službu.